Místopisné názvy lépe fungují.

Poslední dny naše společnost řeší problém jestli přejmenovat nebo nechat název Ruzyňského letiště. Ruzyňské letiště zahájilo provoz v roce 1937 a od té doby také nese, logicky, název obce, v které vzniklo.

Mohlo se také klidně jmenovat „Letiště Dlouhá míle“ neboť tak se nazývala, v době jeho stavby, planina na které vzniklo. Nevím co tehdejším odpovědným vnuklo nápad jednoslovného, stručného a vyslovitelného názvu i pro cizince ale byla to dobrá volba. Letiště si svůj název podrželo už 75 let a nevzpomínám si na žádné výrazné tlaky v historii, které by jméno letiště chtělo měnit. Ten název totiž funguje.

Jako příklad, kdy název nefunguje bych chtěl zmínit název ulice v které jsem vyrůstal v Jirkově, na sídlišti vybudovaném počátkem šedesátých let minulého století. Jmenovala se „Velké říjnové socialistické revoluce“ a mimo to, že název u většiny jejích obyvatel vyvolával osypky a jedovaté vtípky těch ostatních, měla tu nevýhodu, že se její název nevešel na dopisní obálku, takže se zkracoval na obligátní VŘSR.

Při první příležitosti, tedy v roce 1968, byl její název změněn na „Ulici 28. října“ aby byl po dvou letech v počátku Normalizace vrácen zase na VŘSR. Po roce 1989dostala ulice název „Ervěnická“ a ten jí zaplať pán Bůh už zůstal. Proč? Konečně to byl název korespondující s místopisem a historickými událostmi ovlivňující její vznik. Do ulice se v době jejího vzniku  totiž stěhovali především lidé z Ervěnic, obce zaniklé díky povrchovému dolování uhlí v Severozápadních Čechách.

Myslím, že především z těchto důvodů by se měl název Letiště Ruzyně nechat tak jak je. Není totiž ovlivněn politickým rozhodnutím, nenese jméno osoby jejíž pozdější historické hodnocení nemusí vyznívat jednoznačně kladně. Pro Václava Havla bych navrhoval rezervovat jméno nové Národní knihovny ať už bude vybudována podle návrhu Jana Kaplického nebo někoho jiného. Spisovatel, divadelní dramatik a naposledy také filmový tvůrce, má ke knihám logicky mnohem blíž než k eroplánům.