Zpráva o Větrném parku Chomutov i o těch ostatních.

 Zpráva o historickém vývoji připravované stavby největší větrné farmy u nás od začátku až po současnost a o problémech, které s sebou nese.

Na sklonku roku 2004 měl být položen na náhorních plošinách Krušných hor na Chomutovsku základní kámen největší větrné farmy v Česku, Větrného parku Chomutov (VPCH). Projekt za (tehdy) 13,3miliardy kč s počtem přes 150ks větrníků s výkonem 325 MW byl v tehdejší i dnešní době jedním z nejmegalomanštějších záměrů podnikavců schovávajících se za vznosné fráze o „výrobě čisté, zelené energie bez negativních dopadů na životní prostředí.“

 Za projektem v té době stály společnosti Proventi a Virtual Utility, a za nimi nikdo jiný než BAE Systems, tedy dodavatel supersoniků Gripen pro českou armádu. Chomutovská větrná farma měla být využita jako jeden z offsetových programů, které měly kompenzovat pronájem britsko-švédských stíhaček zdejším daňovým poplatníkům. Kompenzovat? Nenechte se vysmát. Za peníze takzvaného offsetu se zde mělo postavit zařízení, které by umožňovalo čtvrtstoletí dojit české spotřebitele elektrické energie a peníze odvádět za hranice aniž bychom z toho cokoliv měli.

 Vidina velké kupy peněz ale spolehlivě prověřila lidské charaktery lidí, kteří za projektem stáli. Firma Proventi upadla do vnitřních sporů svých protagonistů, kteří  chtěli urvat co nejvíce. Podle rozsudku z loňského podzimu si jednatel Proventi, ing. Antonín Rais, chtěl pro sebe ulít 385 milionů kč za což dostal 4 roky. Situace se táhla dlouhý čas, velcí investoři si nakonec celou věc rozmysleli a ke stavbě tehdy nedošlo. Možná už také lezl na povrch korupční skandál, který celý nákup stíhaček provázel. Nad stavbou se tedy na několik let zavřela voda. O větrném parku se poté čas od času objevily zvěsti, že je vůle ho dokončit ale vždy zase všechno utichlo.

 V oblasti začali pracovat jiní investoři, kteří zde postavili několik menších farem např. firma Green lines s.r.o. farmu tří VTE v Rusové "Nad nádražím" nebo firma Drobil elektro s.r.o. farmu rovněž tří VTE poblíž Hory svatého Šebestiána. Největší stavba ale byla dokončena v roce 2007 firmou Ecoenerg Windkraft Gmbh a to farma Kryštofovy Hamry  o 21 strojích o celkovém výkonu 42MW, která je dodnes největší větrnou farmou na celém území ČR.

 Asi tehdy obživly nanovo snahy uvést VPCH v život a trvají dodnes. Do Chomutovského prostoru Krušných hor vstoupila sebevědomě firma APB Plzeň, která nejenom ovládla projekt samotného VPCH ale skoupila i projekty ostatních firem, které sice postupně procházely zjišťovacími řízeními EIA ale vůbec není jisté, jestli by se kdy začaly stavět. Věc se má totiž takto: Plánů na výstavbu větrníků jsou tuny, připojit se k síti však není kde. Všem projektům, které předpokládaly připojení na napěťové hladině 22kV přímo do distribuční soustavy nemohlo být ze strany ČEZ Distribuce vyhověno z prostého důvodu, bylo jich zkrátka příliš mnoho. Jediný projekt, který toto řešil, byl VPCH. Podle něj se mělo zbudovat kabelové vedení 110kV o celkové délce 22,5km do rozvodny ve Vernéřově, kde se mělo ještě 110kV přetransformovat na 400kV a pustit do přenosové soustavy. Takové vedení, ve všech myslitelných prostředích od skály až po bažinu s celkem třemi transformačními stanicemi je samozřejmě miliardová záležitost, kterou nechce a nemůže každý podstoupit. Podle mých domněnek na to většina investorů spoléhala a čekala až APB vedení vybuduje s tím, že se pak s nimi na přenosu své výroby domluví.

Lysá hora. Na silnici Výsluní - Rusová. Stroj farmy Kryštofovy Hamry.

Nicméně APB začala projekt VPCH resuscitovat čase, kdy se veřejné mínění začalo od nekritického obdivu VTE, odvracet. Vybudovaná farma Kryštofovy Hamry už totiž začala působit a to především vizuální ranou, kterou dostane každý, kdo pojede po silnici z Výsluní do Rusové a potom docela otravným hlukem, kterým znepříjemňuje život obyvatelům Nové vísky u Domašína a Volyně. To, co si lidé dříve neuvědomovali, protože neměli životní zkušenost a srovnání, a to, co investoři dodnes tvrdí, že neexistuje, tedy výrazný zásah do krajinného rázu a produkovaný hluk, tady najednou bylo a v obyvatelích dotčených obcí to vyvolalo nezvratný pocit, že svůj prostor a klid, za kterým sem přišli, si musí, stůj co stůj, uhájit.

Navíc si firma APB ve svém vystupování počíná velmi neomaleně a nešťastně. Vytipovala si klíčové osoby mezi vlastníky půdy, kterým nabídla milionové částky za odkup nebo pronájem a rovněž vsadila na spolupráci s částí zastupitelstev měst Výsluní, Hora svatého Šebestiána a Křimova u nichž cítila zájem nebo alespoň servilnost. Co nabídla zmíněným zastupitelům nevím a nechci na toto téma spekulovat. Je to morální záležitost těch oslovených a záleží na nich, jestli ustojí tlak svého svědomí a těch, kterým zde svým vstřícným jednáním mohou zmařit jejich investice do nemovitostí a naději, že dožijí v jednom z mála míst, kde bylo alespoň donedávna ticho. Se zbytkem obyvatelstva firma jedná sice nevysloveným způsobem ale tak, že by se dal definovat slovy: "Jste jenom vesničtí burani, vaše pocity a zájmy   nás nezajímají, nacpeme vám to sem ať chcete nebo nechcete."

 Firma také spoléhá na tzv. salámování projektu, to znamená, rozdělení do částí, které pak ve zjišťovacích řízeních EIA a především v doplňkových expertních posudcích dopadá posuzování vlivů samozřejmě lépe než posudek na několik desítek strojů najednou. V tomto je APB nedostižná. Celkové počty VTE i počty etap budování VPCH se pružně mění, takže dnes nikdo nedokáže zodpovědně říci kolik toho firma chce doopravdy postavit. APB se tímto do procesu schvalování, územního a stavebního řízení podařilo vnést takový chaos, že dnes už nikdo nedokáže přesně říci co, kdy a kde se má stavět a navíc, Stavební úřad Chomutov ani Krajský úřad v Ústí nad Labem nevynikají v přílišné aktivitě zkoumat správnost a zákonnost postupu APB. Stavební úřad Chomutov má dokonce takovou taktiku dle níž námitky aktivistů z Občanského sdružení Krušno zamítne s tím, že k nim nemusí přihlížet ale obratem je použije jako svoje, protože většina námitek souvisí s činností a věcmi, které by měl zjišťovat on sám.

Pohled na Klínovec od východu přes "les"VTE

Není ani zcela zřejmé, jak to firma APB Plzeň myslí s frázemi o čisté energii a čistém životním prostředí, kterými zpočátku své záměry obhajovala, dokud nepochopila, že mluvit o uhelných elektrárnách v podhůří jako o hnusech, které mají ty jejich vrtule nahradit, je kontraproduktivní. Nemalé části obyvatelů hor ty hnusy nabízí trvalou možnost zaměstnání a všem ostatním solidní zdroj elektrické energie po 24 hodin denně, na rozdíl od těch s kterými se APB vnucuje. Navíc jsou uhelky záložním zdrojem pro VTE, bez kterých by tyto ani nemohly pracovat, jsou kompletně odsířeny a pro životní prostředí už nepředstavují žádnou podstatnou zátěž. A to s tím životním prostředím? Firma APB získala v blízkém Chomutově zakázku na demolici dosloužilého Zimního stadionu. Stadion zbourala a ten teď leží rozemletý na dvou gigantických haldách v Křimově s tím, že materiál bude použit při výstavbě větrného parku. Myslím, že samo o sobě tohle není úplně košer, navíc se firma zavázala v EIA, že pro výstavbu budou použity autochtonní (původní) materiály z místa staveb VTE.

 Obchodní způsoby firmy APB Plzeň jsou rovněž neprůhledné a pro lidi kteří se detailněji nezajímají jsou naprosto matoucí. Jeden příklad za všechny:Investiční záměr projednává a miliony na všechny světové strany slibuje Pavel Březina, prokurista firmy APB Plzeň a.s. Stavbu však provede a větrníky by měla dále provozovat firma jeho bratra, Petr Březina APB. Firma APB a.s. je sice akciovka se základním jměním 2mil.kč, jejím jediným zaměstnancem je Pavel Březina, majetkem firmy je kancelář v Plzni a terénní Mercedes. Jinými slovy, APB a.s. sice po vsích slibuje hory doly ale fakticky téměř nic nevlastní. Ve chvíli, kdy firma jeho bratra roztočí větrníky, naslibované miliony nikomu nemusí dát, protože je slíbila jiná firma a na té si toho věřitelé příliš nevezmou.

 Nechci tvrdit, že od prvopočátku je celý záměr prováděn s úmyslem všechny podvést, ale způsob jakým bratři Březinové postupují  takové domněnky podporuje. Možná že způsob počínání firem APB má i jiný důvod, pan Březina Pavel ho ale nikdy nevysvětlil a ostatní, dotčení jeho osobním vyjednáváním, mlčí.

 Další otázky vyvolává, když se rozhodnete si na internetu prohlédnout hospodaření firmy APB Plzeň a.s. Ačkoli se pyšní miliardovým obratem, už několik let vykazuje několika milionovou účetní ztrátu a naprosto prázdnou kasu. To, co bych očekával u firmy chystající několika miliardovou investici by byly nějaké vlastní prostředky alespoň v řádu stamilionů. Takto vyvolává domněnky, že jde o bílého koně vykonávajícího špinavou práci za někoho kdo má peníze a chce zůstat v anonymitě a v anonymitě většinou zůstávají ti, co ke svým prostředkům nepřijdou dvakrát čistou cestou. Jen naivové si mohou myslet, že všechny tyto stavby se zde budují kvůli tomu abychom zde měli lepší životní prostředí a čistý vzduch. Snahou investorů samozřejmě je, díky podpoře OZE, vybudovat si, v lepším případě, na 25 let zajištěný příjem, v horším, vyprat zde špinavé peníze.

 Megalomanské vize APB a problémy způsobující už provozované větrníky mají za příčinu, že se obyvatelé, kteří svůj domov na horách mají rádi a chalupáři, kteří si své nemovitosti pořídili v dobré víře, že v místech kam nesahá průmysl severozápadních Čech, najdou klid pro svou rekreaci a v lepším případě klidné dožití ke stáru, se konečně semkli a začali s větrnou hydrou bojovat. Prostorem se začaly míhat protestní petice proti další výstavbě VTE ale především proti její blízkosti vůči obydleným sídlům oblasti. Zatímco farma Kryštofovy Hamry je například ve Volyni při západním větru (který je v místě naprosto převažující a fouká 8-9měsíců v roce) i při vzdálenosti 2,5km velice výrazně slyšet, výstavba VPCH by se měla přiblížit až na 600m k prvním obydlím obce a to při tom, že uvažované větrníky by měly 150m výšky a byly by tak o téměř 30m vyšší než ty stávají ve farmě KH.

 Petice byly sice pěkné, ukazovaly že lidí nesouhlasící s výstavbou je hodně, ale samy o sobě neměly téměř žádný dopad. Petice totiž nikoho k ničemu nezavazuje, příslušní zastupitelé mají za úkol je "vzít na vědomí" což udělají tím, že je na schůzi zastupitelstva přečtou, pak je klidně můžou zahodit. Toto byl podnět ke vzniku Občanského sdružení Krušno, které jako právnická osoba může vstupovat do všech řízení, které jsou spojeny s VPCH i ostatními farmami a také to začalo aktivně dělat. Velice záhy se na základě jeho připomínek začalo ukazovat, že to, co investoři prezentují jako nezpochybnitelné a neotřesitelné je ve skutečnosti naprosto na vodě a se vznesenými připomínkami se nedokáží vypořádat.

Pohled na Výsluňský kostel z Volyňského vrchu, v pozadí VTE firmy Drobil elektro poblíž Hory svatého Šebestiána.

Možná dva roky se takto stavbu dalo účinně zdržovat. APB zkoušela různé věci. Řízení zatížené mnoha připomínkami sama stáhla a po nějakém čase podala znova. Bez vypořádání nebo sebemenší snahy něco řešit, tvářila se, že připomínky z minulého řízení už neplatí a doufala, že se o.s.Krušno do nového řízení nepřihlásí a znovu své připomínky nevznese.

 Podobné je to v rámci zjišťovacího řízení EIA. Zpravidla se projekt po připomínkování vrací k dopracování. Najatí experti (najatí investorem k tomu, aby dali souhlasné stanovisko) si s připomínkami vůbec neví rady, proto poslední dobou zaujímají stanovisko typu: "vaše připomínka není vlastně připomínkou, ptáte se na něco, co současné poznatky vědy ani neznají, proto ji vypořádávat nebudeme". Tomu se říká profesní ale i lidská ubohost bez kousku osobní hrdosti si třeba ten honorář od investora nevzít. Jedná se například o nekonečné spory o tom, jak měřit objektivně hluk, který VTE způsobují a měření infrazvuku, které se vůbec nedělá a v EIA je vždy odvolávka na manuál výrobce VTE, kde se tvrdí, že žádný infrazvuk neprodukují. Tvrzení ale není nikdy doloženo žádným měřením natož měřením podepsaným hodnověrnou laboratoří, která by infrazvuk vůbec změřit dokázala. Takže nemáme a budeme se radši tvářit, že žádný infrazvuk není, lidi nás nezajímají.

 Současný stav je asi takový, že i sama firma APB si snad už připouští, že nejenom přepálila své možnosti ale i možnosti prostoru v kterém se rozhodla větrně podnikat, navíc se jí postupem času výrazně zužují možnosti a to jak neustálým snižováním podpory ze strany státu, který už na to jednoduše nemá, tak například Základy územního rozvoje Ústeckého kraje (ZURÚK). ZURÚK má v sobě pro větrné investory jakousi obezličku tzv. Etapizaci, která měla investorům dát možnost dokončit svá díla. ZURÚK vešel v platnost v říjnu roku 2011, stanovil prostory pro výstavbu VTE 3km od krajních budov obcí a tím  hodně omezil prostor ve kterém je možno stavět a je samozřejmě jasné, že záměry nebude možné provést v původním, bohatýrském stylu. Navíc, další 3km široké "bezvrtulové"pásmo podél hranic si v ZURÚK vymínila Saská strana. I Němci, pro nás vzory enviromentalismu, už mají totiž hučících větráků na dohled a doslech plné zuby.

Mapa záměrů staveb VTE v Chomutovské části Krušných hor 

 Vyjímka, kterou dává Etapizace, skončí v říjnu letošního roku, kdo do té doby nezíská Územní rozhodnutí o umístění stavby, musí už respektovat pásma stanovená ZURÚK. S tím jak se blíží tento termín, roste tlak a hysterie investorů, kteří chtějí své záměry prosadit za každou cenu. Za tu dobu se investoři do naší oblasti pokusí narvat vše, co jen trochu půjde a na co ještě dostanou dotace, které ještě stojí za řeč. Ve vzduchu totiž pořád ještě visí záměr Energetického regulačního úřadu (ERÚ), zrušit podporu pro nově budované obnovitelné zdroje energie (OZE) úplně i když ochota politiků odsouhlasit nový zákon, který by toto umožnil se rovná nule. V jejich řadách je totiž mnoho těch, kteří se na tomto byznysu podílí a mají z něj hezký příjem.

 Čeká nás velice rušný rok.

 Stránky Občanského sdružení Krušno

http://www.oskrusno.estranky.cz/

 článek z Respektu na offset na VPCH

http://pandora.idnes.cz/part/2004/2/52153

Seznam chystaných staveb a stránky jejich zjišťovacích řízení.

1			http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=MZP028	souhlas
2		23	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK564
3		38	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK573
4		5	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK572	souhlas
5		9	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK575
6		10	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK558
7		23	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK563
8		4/3	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK537	souhlas
9		13	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK535	ukončeno
10		2	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK069
11		3	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK430	souhlas		Drobil-Energo
12		21	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK608	ukončeno		Drobil-Energo
13		39	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK658	souhlas
14		4	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK663
15		4	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK670
16		8	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK681
17		3	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK032			Drobil-Energo
18		32	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK690
19		21	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK045
20		4/3	http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=ULK023