Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V zemi nikoho.

9. 11. 2014 17:00:00
Dovolil jsem si dnešní blog pojmenovat torzem názvu knihy Jaroslava Foglara "Dobrodružství v zemi nikoho", jejíž dva hlavní dětští hrdinové objeví za městem, kde bydlí, rozsáhlou, opuštěnou oblast se stopami dávné lidské činnosti. Knihu jsem ve svých dětských letech četl opakovaně a dodnes, na rozdíl od mnohého jiného, si ji pamatuji. Vytvořil jsem si v té době svou představu o tom, jak toto území asi vypadalo a když jsem navštívil místa zaniklé trati Křimov-Reintzenhain, jako bych tam přišel.

Ale popořádku. K návštěvě pozůstatků této trati mě přiměly webové stránky nadšenců jezdících na Sibiř do tajgy hledat zbytky pracovních táborů (gulagů) a stopy činnosti lidí tehdy tam uvězněných. Mimo jiné stavěli i železniční tratě. Na bohatě naplněném webu jsou snímky rozpadajících se vězeňských baráků, předmětů a zařízení nechaných zde svému osudu a také zarůstajících kolejových svršků a dokonce lokomotiv.

V tom okamžiku ve mě narostlo přesvědčení, že také musím něco objevit. Pak ale ve mě začaly hlodat pochybnosti. Znáš se hochu, aktivitou zrovna příliš nehýříš, s tvojí kondicí to jde s kopce, když někam vyrazíš, tak ne daleko, ne vysoko a do večeře doma. Musíš odcestovat přes půl světa (tůdle, jsem línej) a chce to taky nějaký prachy, vybavení nebo alespoň sponzory, kteří ti to budou žrát (nemám).

Tak objevím alespoň něco doma! Ale no tak, v ledničce už jsi byl a něco jiného těžko objevíš.

Tak objevím něco za našimi humny!

No, to by už asi šlo. Trať Křimov-Reintzenhain sice nebyla nikdy ztracena ani úplně zapomenuta, ale samovolně zanikla po II. světové válce díky upadajícímu zájmu o její využívání. Ať už šlo opravdu o malé využití nebo o politické rozhodnutí, výsledek je jednoznačný. Po roce 1948 na ní ustal pravidelný provoz, od konce 60. let byl postupně rozebírán kolejový svršek a zánik trati vyvrcholil demolicí mostů v roce 1986.

A právě zbylé torzo mostu přes Bezručovo údolí v blízkosti obce Hora svatého Šebestiána a část trati směrem na Reintzenhain bylo cílem mé expedice, která měla mé parametry tj. alespoň minimální objevitelský potenciál a do večeře doma.

Ještě několik základních dat. Železniční trať byla zprovozněna 23.8.1875 a úsek z Křimova do Reintzenhainu je dlouhý cca 14,5km. Kdo si dá tu práci, projde si její zbytky a spočítá množství kamenných mostků, propustí, výši náspů, to, že k trati patřila spousta budov ať už nádražních nebo strážních domků, že trať měla celkem tři velké mosty s kamennými podpěrami s mostovkami z ocelové příhradové konstrukce a dá si to dohromady s faktem, že se stavěla před 150 lety, musí uctivě smeknout a musí mu přijít líto, že takovéto dílo přišlo vniveč.

ZT_K-R.jpg

Most přes Bezručovo údolí. V roce 1986 odstřelem jeho pilíře přestal existovat. Krajní opěry byly ponechány.

ZT_K-R_1.JPG

Takto vypadá most, tedy to, co z něj zbylo, dnes.

ZT_K-R_2.JPG

Opěra na Reintzenhainské straně.

ZT_K-R_3.JPG

Ještě jednou zblízka.

ZT_K-R_4.JPG

Ještě jednou zepředu i s borovičkou na vršku.

ZT_K-R_5.JPG

Pohled z Křimovské opěry.

ZT_K-R_6.JPG

Křimovská opěra.

ZT_K-R_7.JPG

Křimovská opěra zdola.

ZT_K-R_8.JPG

Z protější strany.

ZT_K-R_9.JPG

Za Reitzenhainskou oporou. Příroda si už trať bere zase zpět.

ZT_K-R_13.jpg

ZT_K-R_14.jpg

ZT_K-R_15.jpg

V některých částech tratě se pro hustou vegetaci už nedá projít.

ZT_K-R_10.JPG

Nejzachovalejšími částmi trati tak zůstavájí ochranné valy proti sněhu.

ZT_K-R_11.JPG

A na závěr můj objev. S tratí sice nesouvisí, ale je na ní umístěno a na webu zaniklé trati tohle tábořiště nemají. Je kousek za Reintzenhainskou oporu. Minimalistické tábořišťátko...

ZT_K-R_12.JPG

s vkusným samorostlým totémkem a kosterními pozůstatky zbloudilých uhynulých turistů......

Ještě dva odkazy, které mě vlastně k trati přivedly:

Weby nadšenců mapující zbytky pracovních táborů na Sibiři

http://www.gulag.cz/cs

http://www.mrtvatrat.cz/

A web nemenších nadšenců který popisuje historii a technické parametry trati Křimov-Reintzenhain, obsahuje dobové fotografie a v kterém si, mimo mnohé další, můžete projít celou trať virtuálně.

http://www.zeleznice.vanovi.net/

Moje uctivá poklona všem tvůrcům těchto webů.

Autor: Vladimír Šťastný | neděle 9.11.2014 17:00 | karma článku: 20.65 | přečteno: 1557x

Další články blogera

Vladimír Šťastný

Zajatcem Sauersacku.

Sauersack, původní název obce Rolava v Krušných horách a také stejnojmenný důl na cínovou rudu a závod na její zpracování. Jak jsem se mohl stát jeho zajatcem?

20.5.2017 v 21:40 | Karma článku: 16.02 | Přečteno: 458 | Diskuse

Vladimír Šťastný

Sobecké fotky.

Co mám na mysli těmi sobeckými fotkami? Je to současná móda tzv. selfies. A v čem jsou selfie fotky sobecké?

2.4.2017 v 8:55 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 653 | Diskuse

Vladimír Šťastný

Jak mi to letos nevadilo.

A cože mi nemělo vadit? No přece přechod na letní čas. Abych se přiznal, letní čas, jako takový, mi nevadil nikdy. Míval jsem ale potíže v přechodu na něj.

28.3.2017 v 9:46 | Karma článku: 8.25 | Přečteno: 316 | Diskuse

Vladimír Šťastný

Na Václavským Václaváku

Na Václavským Václaváku, je moc člověků, přečetli si EU normu, je jim do breku. Dovolil jsem si parafrázovat slavný text, slavné kapely z jejich nejslavnější desky.

15.3.2017 v 20:22 | Karma článku: 24.26 | Přečteno: 580 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jiří Stratil

Klasik-modern

Neexistuje na světě umělecké dílo, které by uspokojovalo každého. I ty nejvyšší výkony, jakých někteří tvůrci dosahovali, může někdo z určitého pohledu zpochybnit i shodit. Toho se dostávalo a dostává všem umělcům.

25.6.2017 v 9:02 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Milan Slanina

Dnes jsme si zařádili

Moje žena s nový křovinořezem statečně prostupovala džunglí. Já po 15 letech vzal do ruky motorovou pilu a pokácel tři patnáctimetrové olše. Naporcovat, uložit a dřevo už bude vysychat samo. Mákli jsme si oba.

24.6.2017 v 20:49 | Karma článku: 9.44 | Přečteno: 369 | Diskuse

Jiří Stratil

A za rohem

Staroměstská radnice, to je zalomená fronta menších řadových domů, jejíž jižní strana je již s "odřenýma ušima" jakž takž architektonicky dopracovaná. Ta východní strana ale úplně historicky "vyhořela", a to i doslova.

24.6.2017 v 10:23 | Karma článku: 7.60 | Přečteno: 126 | Diskuse

Michal Štosel

Od Makotřas

V Makotřasech musí být v tomto období krásně. Škoda, že jsem tam ještě nikdy nebyl. Musím to napravit. "Kvetly máky, kvetly na poli a byl horkej den. Slunce hřálo, zlátlo obilí a já jel z města ven."

24.6.2017 v 8:08 | Karma článku: 12.49 | Přečteno: 180 | Diskuse

Pavel Vrba

Všechny ty třpyty a odlesky.

Světla a stíny, co by nádherné protiklady. Světla a odlesky, některé i s duchem falešným, svádějící člověka ze správné cesty. Rozpoznání těch zdravých a pro člověka dobrých, to těžké je.

23.6.2017 v 20:10 | Karma článku: 11.23 | Přečteno: 166 | Diskuse
Počet článků 81 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1525
Místní patriot, který ví, že Krušné hory jsou krásné

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.