Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z deníčku elektrifikovaného bicyklisty - jak jsem si zavařil.

30. 12. 2016 6:00:00
To bylo tak. Kolo o kterém píšu má výrazný sloping (sklon) horní rámové trubky (štangle). Horní rámovou trubku konstruktéři skloňují převážně ze dvou důvodů.

První je estetický dojem, rámy se skloněnou trubkou vypadají sportovněji a agresivněji. Druhý je z toho důvodu, že se zvyšuje tuhost rámu, trojúhelník který uzavírají rámové trubky je menší a rám se tolik nekroutí a neprohýbá při přenosu sil a váhy jezdce na kliky. Moje vyčouhlá a pomalu horizontálně se rozšiřující postava tak byla základem k maléru, který se mi stal. Dlužno dodat, že hlavním důvodem byla ale moje blbost a lenost.

Kolo je sice na 27,5 palcových ráfcích, rám také není úplně malý, ale díky výše zmíněnému slopingu a poměrně krátké, sériově dodávané sedlové trubce, to není pro žádné dlouhány. Mám 190cm a už při první zevrubé prohlídce kola mi bylo jasné, že sedlovku, aby mi kolo dobře padlo, musím vytáhnout víc, než je zdrávo.

Jak jsem popsal už dříve, býval jsem mimo jiné i mechanikem stavícím a seřizujícím bicykly všeho druhu, takže jsem moc dobře věděl, že se sedlovka vytažená nad čáru = o malér si říkati, zranění a fatální poškození stroje riskovati. Stačilo jen zajít do krámu, kde mě mají docela rádi a za dvě a půl stovky si koupit sedlovku delší. Ne a ne a ne, línej a blbej.

Prostě používání kola se sedlovou trubkou chycenou jen za posledních pět centimetrů, navíc v takovém "vajglu" sedlové rámové trubky přečnívající nad úroveň horní rámové přineslo to, co přinést muselo. Ten "vajgl" jsem ulomil (u hliníkového rámu to lze velmi snadno) a mohl jsem být rád, že beze zbytku, protože jinak bych si ten zbytek vrazil hluboko do zadnice. Ulomení přečnívajícího kusu trubky se zámkem na upevnění sedlovky tak logicky znemožňovalo její upevnění. Tak jsem ze svého výletu obrátil a cca 10km jel domů bez sedla, což je pakárna, kterou si plně uvědomíte až ve chvíli, kdy si na tom kole nemáte na co sednout, ale musíte pořád stát na pedálech.

Takže jsem svým spolujezdcům, se kterými jsem měl naplánované nejbližší vyjížďky musel zavolat, vyjížďky odvolat a přiznat, jakej jsem vůl. Zároveň jsem začal rozhazovat sítě, kdo dokáže vařit hliník tak dobře, aby mi rám svařil tak, aby byla zachována funkce upevňování sedlovky a aby to samozřejmě drželo. V opačné případě bych musel koupit celý nový rám, což by byla raketa, a nejsem si jist, jestli bych vůbec originální nenastrojený rám sehnal. Má totiž velmi specifickou úpravu na vložení baterie. Spodní rámová trubka je vyprofilovaná do tvaru, do kterého se baterie z větší části schová a netvoří tak jakousi bradavici nebo baťůžek, který "zdobí" většinu elektrických kol. To bylo také to, co se mi na kole od prvního okamžiku velice líbilo.

Nakonec mi svářeče dohodili v obchodu ve kterém kupovala kolo žena. Rám bezvadně svařil, řekl si o tři stovky a já se tetelil štěstím, jak lacino jsem z toho vyklouzl. Opravené kolo jsem pak jel zajet na Jelení horu, což je v mých lovištích jednak nejvyšší vrch jednak je v rozsáhlé opuštěné oblasti Farského lesa, kde potkáte jen pár lidí, kteří si tam chodí nebo na kole jezdí užívat tu samotu. V krásném podzimním dni jsem s vyjímkou cca posledních 100m, které jsou spíš na trialové kolo, vyjel až na horu, pokochal se pohledem na Přísečnickou přehradu a projel si kus Farského lesa, kam jsem se zatím na kole nedostal.

Tím jsem zakončil letošní sezónu. Pořídili jsme si kola poměrně pozdě v letní sezóně a do podzimu stihli najezdit necelých 500km. To je na nějaké generální závěry příliš málo. Těším se na příští sezónu a doufám, že bude dlouhá a bez problémů. Elektro kolo mi totiž vrátilo radost z ježdění a k činnosti, kterou jsem měl velmi rád, kterou jsem ale díky rozličnému bolení začínal zanedbávat. To by byla škoda a pokud jste někdo v situaci jako my se ženou, tedy už ne úplně mladí a už ne úplně zdraví, ale přesto nechcete zůstávat doma, bez obav zvolte tuto cestu. Je to krásné.

Konec.

Autor: Vladimír Šťastný | pátek 30.12.2016 6:00 | karma článku: 14.05 | přečteno: 593x

Další články blogera

Vladimír Šťastný

Zajatcem Sauersacku.

Sauersack, původní název obce Rolava v Krušných horách a také stejnojmenný důl na cínovou rudu a závod na její zpracování. Jak jsem se mohl stát jeho zajatcem?

20.5.2017 v 21:40 | Karma článku: 16.32 | Přečteno: 513 | Diskuse

Vladimír Šťastný

Sobecké fotky.

Co mám na mysli těmi sobeckými fotkami? Je to současná móda tzv. selfies. A v čem jsou selfie fotky sobecké?

2.4.2017 v 8:55 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 678 | Diskuse

Vladimír Šťastný

Jak mi to letos nevadilo.

A cože mi nemělo vadit? No přece přechod na letní čas. Abych se přiznal, letní čas, jako takový, mi nevadil nikdy. Míval jsem ale potíže v přechodu na něj.

28.3.2017 v 9:46 | Karma článku: 8.25 | Přečteno: 330 | Diskuse

Vladimír Šťastný

Na Václavským Václaváku

Na Václavským Václaváku, je moc člověků, přečetli si EU normu, je jim do breku. Dovolil jsem si parafrázovat slavný text, slavné kapely z jejich nejslavnější desky.

15.3.2017 v 20:22 | Karma článku: 24.26 | Přečteno: 590 | Diskuse

Další články z rubriky Hobby

Tereza Špetlíková

Střihněte si na šaty!

Kdo by to neznal. Nic správně nesedí, nikde nemají to, co zrovna chci, ačkoliv jde přeci o úplně jednoduchý střih, tady se mi nelíbí vzor nebo barva, tohle je zase z hrozného materiálu... a pak přichází spásný nápad. Co kdybych...

4.8.2017 v 7:56 | Karma článku: 12.77 | Přečteno: 671 | Diskuse

Tomáš Houška

Manifest pijáka kávy

Mám rád dobrou kávu. To je problém, protože míst, kde mi ji připraví, je tuze málo. Po Praze kromě čaovny U legionáře tak dva tři další podniky a to je vše. Nemáte náhodou cukrárnu, bar nebo kavárničku? Pak by to bylo pro vás.

11.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 16.98 | Přečteno: 468 | Diskuse

Jiří Mitáček

Jak jsem si pořídil „motůčko“….

Cože, nevíte co to je? Vysvětlím pro kutilské laiky... Je to takové normální kolečko, alias trakař, které má přídavný elektromotor a dokáže s Vámi drandit bez námahy ve skoro jakémkoli použitelném výškovém převýšení.

14.6.2017 v 11:20 | Karma článku: 21.13 | Přečteno: 781 | Diskuse

Kristian Hanko

Chytrý tuning

Hned na úvod se přiznám, že nejsem velký vyznavač tuningů pro osobní automobily. S tuningem u automobilů je to totiž dost podobné, jako s make-upem u žen: když ho dáte příliš, zničíte to, co je přirozeně hezké!

13.6.2017 v 14:20 | Karma článku: 4.08 | Přečteno: 124 | Diskuse

Černá Kristýna

Slepice od jedný do stojedný

Nedávno jsem se rozhodla nakreslit 300 slepic a napsat o tom. Tak tedy, tady máme druhý díl. Jak slepičí projekt pokračuje? Zpočátku bylo nadšení tak velké, že šlo všechno stranou a já kreslila slepice jek vzteklá. Nebude 300 málo?

12.6.2017 v 15:04 | Karma článku: 8.86 | Přečteno: 280 | Diskuse
Počet článků 81 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1536
Místní patriot, který ví, že Krušné hory jsou krásné

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.