V zemi nikoho.

9. 11. 2014 17:00:00
Dovolil jsem si dnešní blog pojmenovat torzem názvu knihy Jaroslava Foglara "Dobrodružství v zemi nikoho", jejíž dva hlavní dětští hrdinové objeví za městem, kde bydlí, rozsáhlou, opuštěnou oblast se stopami dávné lidské činnosti. Knihu jsem ve svých dětských letech četl opakovaně a dodnes, na rozdíl od mnohého jiného, si ji pamatuji. Vytvořil jsem si v té době svou představu o tom, jak toto území asi vypadalo a když jsem navštívil místa zaniklé trati Křimov-Reintzenhain, jako bych tam přišel.

Ale popořádku. K návštěvě pozůstatků této trati mě přiměly webové stránky nadšenců jezdících na Sibiř do tajgy hledat zbytky pracovních táborů (gulagů) a stopy činnosti lidí tehdy tam uvězněných. Mimo jiné stavěli i železniční tratě. Na bohatě naplněném webu jsou snímky rozpadajících se vězeňských baráků, předmětů a zařízení nechaných zde svému osudu a také zarůstajících kolejových svršků a dokonce lokomotiv.

V tom okamžiku ve mě narostlo přesvědčení, že také musím něco objevit. Pak ale ve mě začaly hlodat pochybnosti. Znáš se hochu, aktivitou zrovna příliš nehýříš, s tvojí kondicí to jde s kopce, když někam vyrazíš, tak ne daleko, ne vysoko a do večeře doma. Musíš odcestovat přes půl světa (tůdle, jsem línej) a chce to taky nějaký prachy, vybavení nebo alespoň sponzory, kteří ti to budou žrát (nemám).

Tak objevím alespoň něco doma! Ale no tak, v ledničce už jsi byl a něco jiného těžko objevíš.

Tak objevím něco za našimi humny!

No, to by už asi šlo. Trať Křimov-Reintzenhain sice nebyla nikdy ztracena ani úplně zapomenuta, ale samovolně zanikla po II. světové válce díky upadajícímu zájmu o její využívání. Ať už šlo opravdu o malé využití nebo o politické rozhodnutí, výsledek je jednoznačný. Po roce 1948 na ní ustal pravidelný provoz, od konce 60. let byl postupně rozebírán kolejový svršek a zánik trati vyvrcholil demolicí mostů v roce 1986.

A právě zbylé torzo mostu přes Bezručovo údolí v blízkosti obce Hora svatého Šebestiána a část trati směrem na Reintzenhain bylo cílem mé expedice, která měla mé parametry tj. alespoň minimální objevitelský potenciál a do večeře doma.

Ještě několik základních dat. Železniční trať byla zprovozněna 23.8.1875 a úsek z Křimova do Reintzenhainu je dlouhý cca 14,5km. Kdo si dá tu práci, projde si její zbytky a spočítá množství kamenných mostků, propustí, výši náspů, to, že k trati patřila spousta budov ať už nádražních nebo strážních domků, že trať měla celkem tři velké mosty s kamennými podpěrami s mostovkami z ocelové příhradové konstrukce a dá si to dohromady s faktem, že se stavěla před 150 lety, musí uctivě smeknout a musí mu přijít líto, že takovéto dílo přišlo vniveč.

ZT_K-R.jpg

Most přes Bezručovo údolí. V roce 1986 odstřelem jeho pilíře přestal existovat. Krajní opěry byly ponechány.

ZT_K-R_1.JPG

Takto vypadá most, tedy to, co z něj zbylo, dnes.

ZT_K-R_2.JPG

Opěra na Reintzenhainské straně.

ZT_K-R_3.JPG

Ještě jednou zblízka.

ZT_K-R_4.JPG

Ještě jednou zepředu i s borovičkou na vršku.

ZT_K-R_5.JPG

Pohled z Křimovské opěry.

ZT_K-R_6.JPG

Křimovská opěra.

ZT_K-R_7.JPG

Křimovská opěra zdola.

ZT_K-R_8.JPG

Z protější strany.

ZT_K-R_9.JPG

Za Reitzenhainskou oporou. Příroda si už trať bere zase zpět.

ZT_K-R_13.jpg

ZT_K-R_14.jpg

ZT_K-R_15.jpg

V některých částech tratě se pro hustou vegetaci už nedá projít.

ZT_K-R_10.JPG

Nejzachovalejšími částmi trati tak zůstavájí ochranné valy proti sněhu.

ZT_K-R_11.JPG

A na závěr můj objev. S tratí sice nesouvisí, ale je na ní umístěno a na webu zaniklé trati tohle tábořiště nemají. Je kousek za Reintzenhainskou oporu. Minimalistické tábořišťátko...

ZT_K-R_12.JPG

s vkusným samorostlým totémkem a kosterními pozůstatky zbloudilých uhynulých turistů......

Ještě dva odkazy, které mě vlastně k trati přivedly:

Weby nadšenců mapující zbytky pracovních táborů na Sibiři

http://www.gulag.cz/cs

http://www.mrtvatrat.cz/

A web nemenších nadšenců který popisuje historii a technické parametry trati Křimov-Reintzenhain, obsahuje dobové fotografie a v kterém si, mimo mnohé další, můžete projít celou trať virtuálně.

http://www.zeleznice.vanovi.net/

Moje uctivá poklona všem tvůrcům těchto webů.

Autor: Vladimír Šťastný | neděle 9.11.2014 17:00 | karma článku: 23.33 | přečteno: 2344x

Další články blogera

Vladimír Šťastný

Kterak média hlavního proudu dvě kontraproduktivní témata vypotit ráčila.

Párkrát za život se to stane každému. Přílišná snaha se obrátí v opak. Rozumní se z toho poučí, nerozumní to zkoušejí dál. Náš mainstream považuji za toho nerozumného.

3.12.2023 v 8:39 | Karma článku: 34.23 | Přečteno: 873 | Diskuse

Vladimír Šťastný

Jak dlouho ještě dovolíme, našim představeným a médiím hlavního proudu, lhát?

K napsání dnešního blogu mě přimělo vyjádření ministra Rakušana, které pronesl na Národní třídě dne 17.11.2023.

27.11.2023 v 8:11 | Karma článku: 22.15 | Přečteno: 462 | Diskuse

Vladimír Šťastný

A bude u nás Rakušanem taky svatořečen Pavlík Morozov?

Ten nadpis je samozřejmě hloupost. Svatořečení je otázka církve a Pavlík Morozov pocházel přece z bolševického Ruska. Tak proč?

1.11.2023 v 19:15 | Karma článku: 30.70 | Přečteno: 702 | Diskuse

Vladimír Šťastný

….a zbydou jen andělé….

Tato věta z filmu režiséra Františka vláčila „Údolí včel“, se mi vybavila ve chvíli, kdy jsem se dočetl, že ze sboru blogerů na iDnes byl vyexpedován Laďa Větvička,

7.9.2023 v 7:36 | Karma článku: 37.73 | Přečteno: 929 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jaromír Šiša

Auto moto veteráni všude možně i jinde.

Třeba pod střechou velkých prostorných i malých útulných muzeí. Nebo na všech možných srazech, případně je potkáváme jen tak v prostoru. Pro svoji krásu a eleganci je obdivujeme a s úctou k těm, kteří jim vdechli nový živý život.

28.3.2024 v 10:03 | Karma článku: 16.12 | Přečteno: 294 | Diskuse

Petr Široký

Jak jsem potkal brouky (Díl LXII. - Rokycany 12 - Jaro je tu)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

28.3.2024 v 8:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 63 | Diskuse

Martina Pazourová

Po dešti......

Nenapadá mě nic jiného, než text písně paní Judity Čeřovské.Foto Nikon D 70. Jo, a dalo to docela fušku :-)

25.3.2024 v 23:00 | Karma článku: 12.35 | Přečteno: 205 | Diskuse

Veronika Foglová

Květná neděle 2024

Uteklo to jako voda, a svatopostní doba nám vstoupila do své závěrečné fáze - Svatého týdne, po němž nadejdou Velikonoce.

24.3.2024 v 15:21 | Karma článku: 11.14 | Přečteno: 154 | Diskuse

Martina Pazourová

Střípky z bleduliště

Bledule mám doma asi tak tři. Z původních šesti, které mi přes zimu zredukoval krtek.Proto jsem byla v bledulišti na vysočině jak Alenka v říši divů. Letos už potřetí, tentokrát po vydatném týdenním dešti, kdy jsem si otestovala

22.3.2024 v 22:25 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 231 | Diskuse
Počet článků 135 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1871

Místní patriot, který ví, že Krušné hory jsou krásné

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...