Děkujeme za pochopení.
T58o84m37á46š 68V44a45l50d67e43r
Od čeho máme superpočítače v Ostravě. Vložte tam data z Evropy, správně jej naprogramujte a výsledek uvidíte. Diskuzi můžete probírat v hospodě. Věřím, že grant by se našel na podobné studium.
P26a49v64e89l 77H82e98k
Jakýpak asi měli vliv plachetnice ve svojí éře na proudění větru?
J77i49ř35í 28Ř46e39z21n29í45k
zkuste vypočítat co by se dělo, kdyby se ze všech plachet v 17 století sešila jedna velká a ta se postavila na obrovský stožár. Nad Indií by se rozklenulo úplné závětří. Žádný monzunový větříček přinášející vláhu.
V63l79a86d88i93m40í24r 77Š29ť20a43s41t40n85ý
Přátelé, děkuji vám za bohatou účast i podnětné příspěvky. Váš zájem mě ve vánočním čase na nevánočním tématu mile překvapil. Pěkné a příjemně prožité svátky všem.
M66i26l23a35n 51Š29ť45a75s34t95n29ý
Se stejnou logikou bychom měli předpokládat, že fotovoltaické elektrárny zabraňují ohřívání zemského povrchu, protože část sluneční energii, která na ně dopadá, převádějí na elektrický proud. Mělo by se tedy ochlazovat a kupodivu se tak neděje. Pokud jde o ty větrné elektrárny, domnívám se, že jde o jejich zanedbatelný vliv na celkové proudění vzduchu na Zemi. To hlavní se podle mne odehrává v mnohem větších výškách, než kam sahají stožáry a hlavně - nad vodní plochou světových oceánů.
M68i55c69h91a22l 54Z25á26k32o80u64c62k78ý
Zkusíme to jinak. Protože jsou fotovolatilické elektrárny, tedy jejich plochy co nejtmavší, tak naopak co nejvíce paprsků pohltí. A všechnu energii, kterou vyrobí, stejně změníme na teplo. Takže, kdyby místo FE byly bílé plochy, paprsky se odrazí zpět (něco zachytí atmosféra). Takto se neodráží skoro nic, tedy FV ve výsedku přispívají ke globálnímu oteplení. Tmavou plochou a výrobou elektřiny - tu měníme na teplo. Celkové proudění vzduchu je dáno nějakou silou pana Coriolisova, nestejným ohříváním povrchu a tak dále. Pokud si myslíte, že v této rovnici hraje 100GW málo, musíte spočíst energii západního proudění. A dosadit do celkové rovnice energetické bilance. Zbytek jsou jen dohady.
R49i84c35h85a69r66d 48N67e47u63g67e12b32a14u68e98r
Zastaví větrné elektrárny zemskou rotaci?
J98o87s55e90f 68K34o83š54í84č17e64k
Rotaci ne, ale co určitě zastaví ("odstaví"), tak to jsou naše jaderné elektrárny. A uhelné samozřejmě právě tak. Babiš jim to 12. prosince podepsal a už to může začít.
J27o24s17e15f 12K62o44š85í66č93e59k
Moc pěkný článek, za mne karma. Samozřejmě, jde o čas od času diskutované téma, zastánci větrníků vždy až na kost vysmívané. Já sice neznám poměry v Krušných horách a jak se to tam za poslední roky změnilo, ale mohu posloužit zkušeností z Brna. Na konci 80. let byla běžný takový průběh léta, kdy za prázdniny byl třeba 4x až 6x přechod fronty ze západu, vždy trval tak 3 až 5 dnů, s množstvím srážek (pršelo třeba až 36 hodin v kuse). Nyní je letní přechod fronty ze západu skutečně velká výjimka, srážky k nám chodí od Jadranu, většinou je přechod rychlý, srážky jsou intenzivnější, ale trvají třeba 1 či 2 hodiny, jen výjímečně kolem 5 hodin. Tj. zatímco dříve od Jadranu přišly tak 3 nebo 4 velké fronty za rok (a od Atlantiku jich bylo nepočítaně), nyní jsou fronty od Jadranu možná častější než ty přinášené západním prouděním. - - - - K diskusi o vlivu větrníků bych chtěl dodat tolik, že území ČR leží právě na rozhraní atlantského a kontinentálního klimatu. Statisticky vzato, jde o 100% odladěný systém (s ohledem na zeměpisnou šířku a tomu odpovídající intenzitu slunečního záření, morfologii terénu, mořské a vzdušné proudy, vegetační pokryv a s tím související malý vodní oběh atd.), síly vytvářející naše klima jsou takto plně v rovnováze. Pokud by na pobřeží Atlantiku bylo nově vyvrásněno vysoké horstvo, nastavení systému se změní. Podobně, pokryjeme-li povrch atlantského šelfu a přílehlého pobřeží vrtulovými stroji na výrobu energie, vzniká tak překážka pro vzdušné proudění. Ten odběr energie nemusí být velký (z hlediska podílu na celkové energii západního proudění), jde o to, že rovnována systému se pozmění ve prospěch sil tvořících kontinentální klima (zde na jižní Moravě je to ve prospěch sil středomořského-jadranského "dopravníku"). Tedy bude jinak foukat vítr a srážky budou přicházet odjinud a v jíném množství, v jiném rozložení během roku, třeba. Samostatná kapitola pak je změna oslunění krajiny, z důvodu nižší přinášené oblačnosti. Zda je to dobře, to uvidíme.
M15i66c56h61a31l 91Z11á89k89o50u56c27k32ý
Dle mého názoru je to o energii. Tedy, jestliže mají elektrárny výkon 60GW při účinnosti 60%, museli jsme z energie proudění odebrat dejme tomu 100GW. Argument, že jsou za sebou větrníky 200m neprojde, protože je ještě dost energie na urychleni, ale už nemusí být dost o 1000km dale. Remízky a stromy nepochodi, protože tím pouze usměrňují proudění, nikoliv že bych odebiral energii. Jistě že trochu energie ubere, leč to jsou ztráty dané proudenim a domnívám se, že u země je turbulentní,nikoliv laminarni.laminarni až ve vyssich vrstvách na turbulentnim. Aspoň tak je to s vodou a koryty rek. Je možné že u proudění vzduchu je jinak, nějaký hydrometeorolog by mohl upřesnit. A zásadní otázka je, jakou velkou energii má v tomto případě západní proudění. Pokud je to řádově tisíckrát více než zmíněných 100GW, asi nehraje roli. Pokud to budou řádově desítky, již to roli hrát může. A ted, dokážeme to spočíst? A další otázka, zda třeba posunem laminárního prodeji do větších výšek (díky vetrnikum) opět neovlivňuje celkovou energii proudění.
M91i19c71h19a24l 10Z79á11k62o12u30c53k39ý
A ještě, na chlazení 2 temelínských bloku je treba hodně vody (cca 2GW el, 6GW tepelných) teplota v okolí se uvažuje, ze stoupne o cca 1C°. Na další dva uz bude problem s vodou, kde ji brát. A to jsme u 4GW elektrickych po dostavbě (dle typu) a cca 12 GW tepelných. Tady je to 8x tolik. Ta energie se někde "vzít", tedy odebrat musí. Ten zásah nebude dle mého malý a nebude lokalni.
P58e64t49r 86K28e12i14s49l82e87r
Před nějakou dobou jsem viděl dokument pojednávající o tom, jak globální oteplování a tání ledovců může změnit směr toku Golfského proudu a tudíž z tohoto důvodu dojde k celkovému ochlazení Evropy... po přečtení Vašeho blogu jsem prozřel - žádné oteplování a tání ledovců, to působení lodních šroubů nespočtu lodí brázdících Atlantik za to může... A když k tomu připočtu vliv plachetnic, jak mistrně podotkl pan Řezník o něco níže, na vzdušné proudění, tak spějeme ke katastrofě...
A teď vážně... největším problémem větrných elektráren vidím v tom, kolik místa budou muset zabrat, aby nahradily např. jednu elektrárnu, ale že by zpomalovaly vzdušné proudění? To snad ne...
S91t52a94n26i24s70l95a83v 22J92e89l35e70n
Na tom, že větrné elektrárny zpomalují pohyb vzdušné masy, je založen princip jejich fungování.
Otázkou je, nakolik je to zpomalení významné v poměru k ostatním vlivům, ovlivňujícím počasí.
Co se týče místa: K nahrazení instalovaného výkonu Temelína je třeba 1000 vrtulí o průměru 110 m.
K nahrazení roční produkce (za předpokladu hypotetické možnosti neomezené akumulace pro zajištění rovnoměrných dodávek) by takových vrtulí bylo potřeba odhadem asi 3-4 tisíce.
Č65e24s57t51m64í36r 17P91o42š45t49o12l32k54a
Fyzika je fajn, ale v tomto případě pomůžeme i geometrie. Stačí vypočítat obsah kruhu opsaného velikostí rotoru, pronásobit počtem elektráren a pak porovnat plochou v dané oblasti, kde stojí elektrárny. Dostanete zcela zanedbatelné číslo. Zbrždění proudícího vzduchu je nezměřitelné a vzduch tak jako tak doproudí tam, kam má.
S22t18a36n15i45s87l59a56v 54J45e71l58e61n
Zbrzdění by naopak mělo být měřitelné.
Větrná turbína má teoretickou nejvyšší dosažitelnou účinnost necelých 60%, což znamená pokles rychlosti větru za tou turbínou přibližně o třetinu.
Ve skutečnosti bude nejspíš účinnost menší z zbrzdění také, ale minimálně o 10% se rychlost větru za vrtulí sníží.
Turbín je v Německu něco přes 30 000 a průměrný výkon kolem 2 MW.
116 metrů vrtule by měla dávat 2-2,7 MW).
L45a89d91i40s32l17a98v 19J58í17l54e24k
Jsem starší ročník, mládí jsem prožil na Českomoravské vysočině. Tenkrát tam byly tisíce a tisíce kilometrů mezí a na nich kře a stromy. Pak přišla kolektivizace zemědělství a scelování pozemků. Všechny keře a stromy a remízky byly vysekány. Odhaduji, že plocha těchto přirozených "zbržďovačů" větru byla o několik řádů větší než plocha větrných elektráren. Nevím, zda to vedlo ke zrychlení větrů či zda to mělo vliv na počasí, fakt je, že pak přišla etapa: Vysazujme větrolamy. Ta rychle skončila, nicméně nejaký kilometr větrolamů byl vysázen. Určitě je jejich brzdící plocha větší než plocha vrtulí větrných elektráren. Nikdy jsem však neslyšel, zda mají či nemají význam. Osobně se domnívám, že jejich vliv je pod hranicí měřitelnosti.
I91v26a82n 11V12e71s62e33l57ý
Tak já bych nesrovnával překážky proudění vzduchu v přízemní vrstvě ( řekněme do dvaceti, pětadvaceti metrů) s prouděním ve výškách rotorů větrných elektráren.
Když jsem brzy odpoledne měl chvilku času tak jsem gůglil a našel víc názorů. Je jasné, že se tím lidé zabývají, bohužel asi, můj názor, nemají s čím srovnávat (s daty před elektrárnami). Srovnávat mohou projevy počasí, ta data mají, ale zda jsou to změny vlivem vrtulí ne.
- Počet článků 135
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1871x