VE pět let poté.

Jako pravidelný čtenář Reflexu jsem v roce 22.11.2004 zaznamenal článek http://reflex.cz/Clanek17928.html o výstavbě VE v Krušných horách od Tomáše Feřteka. Článek mi zůstal zasutý v paměti a poté co se mě nově budované VE začaly osobně dotýkat, mě napadlo, s pětiletým odstupem od jeho napsání, porovnat jeho obsah s aktuálním stavem věcí.

Jsem místní chalupář z obce Volyně, jíž se momentální boom výstavby VE těsně dotýká. Nejsem fanatický odpůrce VE, uznávám přednosti výroby elektrické energie z větru a VE se obdivuji jako technickým dílům, ale patřím určitě mezi ty, jež pan Feřtek ve svém článku nazval nimbisty, tedy ty, kterým vadí, že jim budují další a další VE za humny aniž by se ráčili zeptat. Ten, kdo má tu „výsadu“ s VE trvale žít, musí na ně totiž postupem času, nutně, změnit názor.

Za zhruba poslední tři roky byly v Krušných horách na Chomutovsku zbudovány tyto VE: K první, Božídarské vlaštovce přibyly ještě dvě další. Tři kusy mezi Hájem a Loučnou stály už v době kdy pan Feřtek psal svůj článek . Další se začaly stavět nad vlakovou zastávkou Rusová. První tři byly 2MW Nordex, další tři od firmy Nordex ale o výkonu 800kW stojí mezi Horou svatého Šebestiána a Novou vsí u Křimova. Ostatní už jsou výhradně 2MW Enercon, 8kusů Farma Dolina poblíž Měděnce, 4 v Rusové a 9 rovněž v Rusové ve farmě jež dostala jméno „Nad nádražím“. Takže se nám zde za poslední cca tři roky celkem urodilo a teď co nám to dalo a co nám to vzalo:

 • dalo nám to pochybné prvenství žít vedle zatím největší a nejvýkonnější větrné farmy v ČR

• dalo nám to nové dominanty krajiny aniž bychom o ně stáli a ty staré nám to vzalo (například rotunda na Měďníku)

• dalo nám to turistickou atrakci pro projíždějící aniž by z toho místní cokoliv měli

• vzalo nám to klid a možnost volného pohybu (i když jsou rotory VE Enercon bezpřevodovkové a samotné opravdu žádný hluk neprodukují, třicetimetrové listy rotorů vytváří při silnějším větru aerodynamický hluk velmi výrazný a nesoucí se velmi daleko)

• tím, jak budou zřejmě přibývat další a další věže VE, bude přibývat negativních jevů spojených s jejich provozem, a nám, velmi pravděpodobně, klesat cena našich nemovitostí

• nedalo to absolutně žádnou pracovní příležitost pro místní obyvatele a to jak při samotné stavbě, tak na následném servisu zařízení, firmy, které stavby realizovaly, byly německé s.r.o a všechno si zajišťovaly vlastními lidmi, technikou a materiálem (mimochodem, vznikem pracovních příležitostí také argumentují zástupci investorů u místních zastupitelstev při mámení jejich souhlasu ke stavbě)

 Rád bych se pozastavil nad glosou pana Feřteka, že u nás vzbuzují stavby VE masívní odpor, zatímco v Rakousku nebo Německu je to v klidu. U nich to proběhlo plíživěji a ze začátku se stavěly VE opravdu malých výkonů a rozměrů, takže veřejnost, která jimi nebyla přímo dotčena je příliš neregistrovala. Myslím, že v současné době je v Německu nebo Rakousku stejný problém postavit VE dnešních rozměrů a výkonů ať už je to z důvodů již využitých větrných lokalit, ale i toho, že VE už mají Rakušané i Němci také dost. Také díky tomu, jsou alespoň prozatím, výhradními investory německé firmy, kterým už zřejmě doma pšenka příliš nekvete.

Zkusil bych nyní porovnat dvanáctero „smrtelných“ hříchů jak je popsal pan Feřtek, a srovnat je s odstupem pěti let:

• Jsou hlučné - Ano jsou. I když vývoj udělal pro bezhlučnost samotných VE hodně, tím jak rostou jejich výkony a prodlužují se listy jejich rotorů, roste aerodynamický hluk Za silnějšího větru a je slyšitelný na kilometry.

• Zabíjejí ptáky a ruší je při hnízdění – Po téměř třech letech, kdy se pohybuji v těsném okolí VE, jsem nezaznamenal jedinou !!! mrtvolku nějakého ptáka. Úroveň rušení jejich hnízdění neumím posoudit. • Pro Českou republiku se nehodí, protože tady málo fouká – VE stvořily a technicky zdokonalily přímořské státy, tam jsou větrné podmínky opravdu jiné, stálejší. Ačkoliv v našich horách fouká dost, vítr je tu spíš v poryvech, stále měnící svou intenzitu, z pohledu stability dodávky elektrické energie jsou to podmínky nevhodné a kdyby se měly u nás VE prosadit na tržním principu, patrně by si příliš neškrtly.

• Jsou ošklivé, hyzdí krajinu a odpuzují turisty, čímž likvidují hoteliéry – Každý má své estetické vnímání jinde, někomu pohled na VE v krajině vadí, jinému ne, každopádně až když je člověk nucen s VE žít trvale, zjistí, že ač mu jinak nevadí, nevyfotí si, třeba, žádné místní panoráma bez toho, že tam bude mít věže VE. Tomu, že odpuzují turisty, bych klidně věřil, protože si jen těžko umím představit člověka, který by se na jedno místo vrátil proto, že by ho lákal permanentní pohled na točící se rotory VE. Jako turistická atrakce může být, ale pouze ve smyslu vylézt z auta, kouknout a zase odjet.

• Odletující kusy ledu z vrtulí ohrožují kolemjdoucí – To je pravda. Ačkoliv se investoři dušují, že jejich stroje to nedělají a ve schvalovacích materiálech eia popisují zařízení zamezující vzniku ledu, v této konkrétní věci naprosto bohapustě lžou. Bylo to vidět na domečcích transformoven VE firmy Nordex, jež stojí u paty věže a jež měly původně střechy z betonových tašek. Po první zimě dostaly střechy plechové. A letos v září měnili servismani listy rotorů dvou VE Enercon v Rusové farmy Nad nádražím, které byly nejblíž hlavní silnici Chomutov-Vejprty. Když jsem se tam byl podívat, viděl jsem, že nové listy rotorů měly na rozdíl od těch starých přípojné konektory mrazových čidel a topných těles. Vytápění rotorových listů je zvládnutá a spolehlivá technologie zamezení vzniku námrazy ale investoři ji záměrně neinstalují, protože několikaměsíční topení „do vrtule“ v roce, zhoršuje jejich hospodářský výsledek.

• Jsou nespolehlivé – nedokážu posoudit ale silně o tom pochybuji. Je v zájmu investora aby postavil spolehlivý zdroj a z jeho výroby pak kasíroval.

• Zatěžují nerovnoměrně rozvodnou síť – To je také pravda. Nerovnoměrnou a rozkývanou dodávkou energie v podstatě nutí dispečera sítě jejich výkon ignorovat (zatím to jde, instalovaný výkon je dosud malý), neexistuje totiž jiný způsob výroby energie, jež by dokázal výkyvy v dodávce pohotově dorovnávat. Lze sice za méně než minutu přifázovat vodní zdroj, ale voda je v naší síti využívána na krytí odběrových špiček a na to aby se třeba šedesátkrát za den tento zdroj fázoval a zase odfázovával, vody není dost a ani zařízení by to asi dlouho nevydrželo.

• Jsou příliš drahé – nedokážu posoudit, ale všeobecně platí, že to co je nějak uměle podporováno, se stává výhodným byznysem, a jeho cena je vyšší než to, co je vystaveno přímé konkurenci trhu.

• Potřebovali bychom jich několik tisíc, aby nahradily třeba Temelín – Pán Bůh s námi a zlé pryč. Čím vyšší instalovaný výkon, tím reálnější blackout sítě právě z důvodů nepředvídatelně vysoké dodávky energie s níž se v odběrových diagramech nepočítalo. Nadvýroba je totiž pro vznik blackoutu nebezpečnější než náhlý nedostatek. Ten může dispečer řešit tím, že někoho ze sítě odpojí ale náhlý vzrůst dodané energie, který není kde zmařit, vede k zapůsobení elektrických ochran a rozpadu sítě.

• Vysoká výkupní cena kazí konkurenční prostředí a znevýhodňuje ty rozvodné firmy, které mají větrníky na svém území – K tomu není co dodat, je to pravda.

• Drahá energie z obnovitelných zdrojů, kam větrníky patří, zdražuje elektřinu pro obyčejné lidi – Pravda • Především vůbec nejsou ekologické, protože je musí jistit uhelné elektrárny, běžící naprázdno, takže exhalací neubude – Taky tak. Dovolil bych si dodat ještě jeden, tentokrát sebeoslavný, mýtus, který se stále dokola opakuje v dokumentech schvalovacího řízení eia:

• VE jsou čistí výrobci energie, žádnou neodebírají – To je samozřejmě hloupost. VE, jako každé elektrické zařízení elektrickou energii ke své činnosti nutně potřebuje. Jednak je to napájení vlastní elektrické výzbroje např.serva natáčení lopatek, natáčení gondoly, VE určitě řídí nějaký řídící systém, který má také nějakou, i když malou, vlastní spotřebu. Potom je to natáčedlo. Rotory VE vysokých výkonů, a tedy dlouhých vrtulových listů , nesmí zůstat dlouho stát bez pohybu z důvodů možnosti jejich trvalé deformace. Když je tedy VE odstavena ať už z důvodu bezvětří nebo poruchy, servopohon otáčí rotorem aby se listy trvale neohnuly. Poslední, nejvýznamnější zdroj vlastní spotřeby, je ono vytápění rotorových listů z důvodu zamezení vzniku námrazy. To si rozhodně vyžádá příkon v řádově desítkách kW. Co tedy míchá žlučí stálých i nestálých obyvatel dotčených obcí?

• Ten, kdo se neustále nezajímá, se téměř nemá šanci o záměru stavět další VE dozvědět. Kdo nechodí pravidelně na zasedání místního zastupitelstva a nefilcuje internetovou vývěsku se schvalovacími dokumenty eia, se nedozví nic.

• I když se dozví, není mu to téměř nic platné. Pokud nedokáže pohnout míněním místního zastupitelstva anebo vlastníka pozemku, nezmůže nic.

• Další boláček spočívá v tom, že obecní zastupitelstvo ve své katastru stavbu nepovolí, nebo, pokud disponuje dostatečně odlehlými lokalitami, povolí tam, kde to její obyvatele neruší, ale tento pozemek může těsně sousedit s jinou obcí a tam mají její obyvatelé smolíka. To je momentálně případ Volyně, která nemá svoje zastupitelstvo, spadá pod město Výsluní, kde rozhodli o stavbě 13kusů VTE Volyně, sice asi 1,5km od hranice Výsluní ale pouze 600m od Volyně. Ve Volyni jsou téměř výhradně chalupáři a s těmi se nikdo nebaví. Další stavba, ve zhruba stejné vzdálenosti, hrozila Volyni v katastru obce Domašín-Nová Víska, kterou ale naštěstí tamní zastupitelstvo zamítlo, zatím. Není totiž vyloučeno, že až se zastupitelstvo po komunálních volbách personálně obmění, nevznese investor svůj požadavek znovu a třeba uspěje, jako se to stalo v obci Křimov, kde minulé zastupitelstvo odmítlo a současné povolilo a Křimov tak obklíčí 23 kusů 2MW VE Enercon.

 A jedna perla z Krajského úřadu Ústeckého kraje. V souvislosti s další stavbou Farmy Výsluní (o té jsem zatím nepsal) poslal spolu s eiou průvodní dopis, ve kterém se ptá zastupitelstva, zde je nutné ve schvalovacím procesu „záměr posoudit dle zákona“. Docela těžký kalibr na instituci, která byla, mimo jiné, zřízena právě pro dodržování zákonnosti při schvalovacích procesech.

Stavbu této farmy zastupitelstvo naštěstí zamítlo, neb odporuje územnímu plánu města Výsluní. S vyjímkou obce Místo, jsou všechna zastupitelstva dotčených obcí víceméně pro realizace významnějších staveb VTE. (tím myslím farmy o deseti a více kusech) V Místě bydlí Mudr.Jan Malecha, chomutovský kardiolog, který se odhodlaně staví proti masívnímu budování VE. Zabývá se negativními vlivy VE na lidský organismus hlouběji a více z lékařského pohledu. Dobrozdání a podporu mu vyjádřil i Mudr. Aleš Linhart (má mnoho titulů a je jednou z našich největších kapacit na choroby srdce). Mudr. Linhart ve své zprávě píše o škodlivosti infrazvuku vytvářeného vibracemi dlouhých rotorových listů, jež může mít, u vnímavějších osob, za následek podrážděnost, nesoustředěnost a mimo jiné třeba nespavost. Řečeno lidověji, infrazvuk člověka přetaktovává a vyvádí z přirozeného rytmu jeho života, což způsobuje výše zmíněné potíže. Mudr. Linhart navrhuje hygienické pásmo mezi VE a prvními obydlími stanovit na tři kilometry. Alespoň u místního zastupitelstva v Místě to zapůsobilo a stavby VE na svém katastru zatím důsledně odmítají.

Jisté je, alespoň pokud je mi známo, že hygienické pásmo mezi VE a obytnými stavbami není vůbec stanoveno a proto musí člověk být ostražitý. Ve chvíli, kdy by začal vystupovat v pozici, že ho to nezajímá, mohou mu věž VE postavit opravdu těsně za plot. Nicméně i místní zastupitelstva, která jsou ve vidině bohatšího naplnění obecní kasy pro stavby, respektují kilometrovou vzdálenost od prvních obydlí. Slíbilo to i Výsluňské zastupitelstvo ve věci stavby Farmy Volyně, kdy uznalo, že minimálně tři VE jsou příliš blízko hranice prvních obydlí Volyně a o tyto tři VE původní záměr zkrouhlo.

Z dalších chystaných akcí: Ve schvalovacím řízení eia je nyní mnoho desítek dalších VE. Jsou to farmy poblíž Křimova, Hory svatého Šebestiána a Nové vsi u Křimova a pak na rozlehlých loukách jižně a východně od Přísečnické přehrady. Některé zcela jistě realizovány nebudou ať už z důvodu neshody s územním plánem dotčených obcí nebo z prostého nesouhlasu zastupitelstva anebo z důvodu, že jsou zcela drze a neomaleně naprojektovány na území Natura 2000 nebo v CHKO Novodomské rašeliniště. Bohatě však bude stačit pouhá polovina zamýšlených VE na to, aby se nám zde z hukotu a míhajících se stínů jejich vrtulí pořádně protáčely oční bulvy. V posledním tisíciletí přicházel člověk do Krušných hor převážně kořistit bez ohledu na to, co to přinese do budoucna. O své původní lesy hory přišly už kdysi, když se rozvíjela těžba rud vzácných kovů a dřevo padlo na výdřevu těchto dolů. O své další zalesnění přišly v důsledku sirných imisí ze spalování hnědého uhlí v tepelných elektrárnách ve svém podhůří. Investoři výstavby VE se chovají velice podobně. Staví si zde svůj byznys bez ohledu na místní lidi, a aniž by to do oblasti přinášelo cokoli pozitivního. Odkazy na dokumenty schvalovacího řízení eia: http://tomcat.cenia.cz/eia/view.jsp dotaz ULK535 ULK558 ULK563 ULK564 ULK573