Proč na Kladně ano, ale třeba na Praze ne?

Všimli jste si toho také? Je to všude, v běžné mluvě, v televizi i v tištěných médiích. Když se mluví o dění v Kladně, říká se, na Kladně. Dění v jakémkoli jiném městě je výhradně v.

Tak například Kladenští hokejoví Rytíři hrají své domácí hokejové zápasy téměř výhradně na Kladně, když s vámi někdo mluví o úmyslu jet do Kladna, vyjadřuje se v převážné míře o tom, „že pojede na Kladno“. Informace, že se něco odehrálo nebo odehraje v Kladně, je vysloveně vzácná.

Naproti tomu Sparta hraje svá domácí utkání výhradně v Praze, maximálně ta fotbalová na Letné. Opakovaně používanou předložku „na“, ve spojení s cílovým městem, si vybavuji pouze v souvislosti s tažením Husitů na středověká města což by se dalo pochopit, neb cíl cesty byl díky absenci směrových tabulí a GPS tak trochu nejistý a s Josefem Švejkem, který chtěl pomstít zákeřný atentát na císaře tažením na Bělehrad.

Je to záhada, my, co nejsme bytem příslušní v Kladně, se vracíme domů „do“ svých měst, Kladeňáci jedou ale "na" Kladno. Myslíte, že toto používání předložky „na“ v souvislosti s Kladnem, má svou historickou příčinu? Já to nevím, ale docela rád bych se to dozvěděl. V diskusi vítám každý názor.