Úterý 2. června 2020, svátek má Jarmil
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 2. června 2020 Jarmil

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

T56o50m40á70š 79V37a48l30d93e84r 7733690319

Od čeho máme superpočítače v Ostravě. Vložte tam data z Evropy, správně jej naprogramujte a výsledek uvidíte. Diskuzi můžete probírat v hospodě.;-D;-D;-D Věřím, že grant by se našel na podobné studium.

0/0
29.12.2019 15:06

P73a34v30e92l 19H93e12k 8757216273811

Jakýpak asi měli vliv plachetnice ve svojí éře na proudění větru?

0/0
26.12.2019 11:38

J53i78ř70í 27Ř25e29z66n59í87k 4872812563505

zkuste vypočítat co by se dělo, kdyby se ze všech plachet v 17 století sešila jedna velká a ta se postavila na obrovský stožár. Nad Indií by se rozklenulo úplné závětří. Žádný monzunový větříček přinášející vláhu.

0/0
26.12.2019 12:10

S61t12a60n90i25s28l50a20v 34J83e62l15e48n 8152145606

Pokud odhadneme, že britské loďstvo mohlo mít na konci 17. století kolem 2 milionů tun, budeme počítat že velké lodi mají zhruba 1-2 m2 plachet na tunu a malé kolem 10 m2, můžeme hodně zhruba odhadnout oplachtění tehdejšího britského loďstva na řádově 10 km2 plachet. Dala by se z nich tedy postavit například 100 m vysoká a 100 km dlouhá bariéra. Pobřeží Indie má ale tisíce kilometrů. Monzumové větry by to tedy asi nezrušilo.

+2/0
26.12.2019 14:49

J28i48ř87í 26Ř40e28z21n22í74k 4152182563195

Co kdybyste zkusil to namodelovat fouknutím celé rodiny do kapesníku? ;-D

0/0
29.12.2019 15:23

S25t19a19n92i10s24l69a55v 65J81e47l49e61n 8312755346

To už nechám s důvěrou na Vás. :-)

0/0
29.12.2019 15:46
Foto

V92l49a50d51i27m59í53r 13Š94ť44a97s21t34n29ý 1701246785423

Přátelé, děkuji vám za bohatou účast i podnětné příspěvky. Váš zájem mě ve vánočním čase na nevánočním tématu mile překvapil. Pěkné a příjemně prožité svátky všem.

+1/0
26.12.2019 8:38

M11i50l22a80n 95Š69ť63a41s22t42n25ý 8618552925117

Se stejnou logikou bychom měli předpokládat, že fotovoltaické elektrárny zabraňují ohřívání zemského povrchu, protože část sluneční energii, která na ně dopadá, převádějí na elektrický proud. Mělo by se tedy ochlazovat a kupodivu se tak neděje. Pokud jde o ty větrné elektrárny, domnívám se, že jde o jejich zanedbatelný vliv na celkové proudění vzduchu na Zemi. To hlavní se podle mne odehrává v mnohem větších výškách, než kam sahají stožáry a hlavně - nad vodní plochou světových oceánů.

+1/0
25.12.2019 16:45

M61i28c45h64a40l 28Z22á34k43o20u50c56k53ý 2644934361931

Zkusíme to jinak. Protože jsou fotovolatilické elektrárny, tedy jejich plochy co nejtmavší, tak naopak co nejvíce paprsků pohltí. A všechnu energii, kterou vyrobí, stejně změníme na teplo. Takže, kdyby místo FE byly bílé plochy, paprsky se odrazí zpět (něco zachytí atmosféra). Takto se neodráží skoro nic, tedy FV ve výsedku přispívají ke globálnímu oteplení. Tmavou plochou a výrobou elektřiny - tu měníme na teplo. Celkové proudění vzduchu je dáno nějakou silou pana Coriolisova, nestejným ohříváním povrchu a tak dále. Pokud si myslíte, že v této rovnici hraje 100GW málo, musíte spočíst energii západního proudění. A dosadit do celkové rovnice energetické bilance. Zbytek jsou jen dohady.

+3/0
25.12.2019 17:50
Foto

R64i63c97h14a33r98d 27N95e22u57g30e30b87a74u77e17r 6658329976182

Zastaví větrné elektrárny zemskou rotaci?

+1/0
25.12.2019 14:32
Foto

J72o49s86e41f 94K27o56š89í81č76e32k 7571925343920

Rotaci ne, ale co určitě zastaví ("odstaví"), tak to jsou naše jaderné elektrárny. A uhelné samozřejmě právě tak. Babiš jim to 12. prosince podepsal a už to může začít.

0/0
25.12.2019 14:36

M85i69c87h87a36l 82Z45á92k79o93u78c89k77ý 2554214381771

Ne, ale jistě zpomalí. Akce a reakce se tomu říká:-)

0/0
25.12.2019 15:07
Foto

J47o53s38e32f 15K40o45š23í50č73e32k 7801855563260

Nene nemělo by to jakkoliv zpomalovat rotaci. Větrníky mění laminární proudění vzduchu na turbulentní (z pohledu atmosféry hlavní energetický efekt, ta jistá míra odebrané energie byla dodána formou slunečního záření). Změny v proudění vzdušných mas a v jejich energii způsobené větrníky nejsou vzhledem k celkovému objemu atmosféry a celkové její energii měřitelné. A setrvačnost pohybu zeměkoule je odvozena od hmoty, která je mnoho řádů výše, než je hmota atmosférické obálky zeměkoule. Tedy větrníky ani teoreticky nemohou zpomalovat rotaci, mají na to podobný vliv jako já na volbu amerického prezidenta.

+1/0
25.12.2019 15:21

M23i52c97h13a24l 21Z34á62k11o18u91c16k42ý 2184304861351

Ano, limitou se blíží zpomalení nule, ale nulové není. A pokud je něco nenulové, tak se ten stav děje...

+1/0
25.12.2019 17:38
Foto

M66a87r96i19e 51J13a86n43d95o84v62á 8501943795506

Nebo zrychlí, podle toho, jakým směrem se budou točit.;-)

0/0
25.12.2019 16:16

M88i62c36h64a48l 20Z73á11k29o56u35c31k52ý 2754854471721

Ehm. Zkuste to prosím znovu. Pokud odeberu jakkoliv energii (a větrníky odebírají,nikoliv přidávají), zpomalují Zemi. Ostatně, pokud si poskocite v obýváku, take pohnete Zemi. Jen to zkuste

+1/0
25.12.2019 17:35

S49t79a56n89i33s83l29a81v 49J38e15l33e74n 8422895686

Při ovlivňování rotace Země je podstatná výměna momentu hybnosti s něčím mimo tu Zemi. Samotné výměny energie nemají moc význam. Pokud se zvedně vítr nějakým směrem, tak to samozřejmě ovlivní. Když se ale vítr zastaví, ovlivní to rotaci zase opačně. V dlouhodobém průměru nula od nuly pojde.

Jestli něco skutečně ovlivní rotaci Země, tak to jsou přílivové elektrárny. Ty ovlivňují výměnu hybnosti Země s Měsícem. Ale naštěstí je jich tak málo, že jsou prozatím určitě zanedbatelné velde přirozených vlivů.

+1/0
25.12.2019 19:52

M30i40c30h12a91l 54Z32á45k45o65u77c17k81ý 2984814681761

Máte pravdu:-) samozřejmě, že podstatné jsou jiné síly, na příkladu poposkočení v místnosti se jen snažím vysvětlit akci a reakci. Je to téměř nula:-) ale nula to není. toť vše.

+1/0
25.12.2019 20:03

S54t24a45n61i45s15l86a65v 51J14e48l23e34n 8522835346

To poskočení ukazuje, že výsledek je nula. Oč se Země urychlí při odrazu, o to se zpomalí během doby, než doletíte na vrchol výskoku.

Pak se pohyb Země postupně urychlí opačným směrem, když padáte zpátky a nakonec se to celé vyrovná po Vašem dopadu.

+1/0
25.12.2019 20:12

M37i28c97h83a31l 81Z86á66k33o71u14c30k73ý 2484464591741

;-) nemůže být nula, pokud energii hybnou přeměním na teplo.

0/0
25.12.2019 20:15

S87t35a85n59i91s84l35a43v 46J50e50l83e32n 8202235936

Energii přeměníte, ale hybnost nikam nezmizí.Těžiště soustavy Země-skokan také zůstane na místě. Při výskoku se od sebe vzdálí těžiště obou aktérů, aby se poté zase vrátila na stejná místa vůči společnému těžišti.

Nenulový výsledek dostaneme jen když započteme působení okolních vlivů (gravitační působení jiných kosmických těles, radiační efekt záření přijatého z Vesmíru a vyzářeného do Vesmíru)

+2/0
25.12.2019 20:22

M81i54c79h82a83l 55Z71á36k77o37u73c10k65ý 2904124671871

:-) zkuste přečíst, co píší prosím. Pokud vyskočím, dávám energii do výskoku, již tím hybu Zemí. Po dopadu hybu opět. Těžiště nehraje roli přece.

0/0
25.12.2019 20:38

S47t46a26n96i73s44l43a72v 50J83e41l46e82n 8112605906

Těžiště hraje roli. Poloha (nebo dráha) společného těžiště se po celou dobu nemění. Takže sice svým výskokem pohnete zemí, ale během vašeho letu a dopadu se situace (poloha skokana i Země) vrátí do původního stavu. Pokud samozřejmě nezasáhnou nějaké další síly zvenku.

0/0
25.12.2019 20:52

M34i76c55h48a82l 94Z83á73k96o95u17c20k46ý 2204434701401

A kam se poděla energie výskoku a dopadu? Jak se vrátí? Co jí tam vrátí? Proč Vás zajímá těžiště? Asi myslíte, že změním úhlovou rychlost. Já se bavím o tom,že pohnu Zemí

0/0
25.12.2019 21:03

S79t32a47n72i38s91l63a86v 26J85e92l40e83n 8832295646

Energie výskoku a dopadu se změní na teplo.

Poloha se vrátí stejně, jako se v první polovině skoku změnila.

Vrátí ji gravitační působení mezi skokanem a Zemí spolu s přímým mechanickým působením při odrazu a doskoku.

To, že pohnete Zemí, nepopírám. Jen říkám, že ten pohyb je vratný. Poloha Země i skokana se po dopadu vrátí zpátky tam, kde byla. Na konci je stejná, jako by se skok nekonal.

0/0
25.12.2019 21:36

T58o24m39á23š 72V70a41l47d35e17r 7193360259

;-D;-D

0/0
29.12.2019 15:08
Foto

J98o24s33e81f 56K11o42š39í76č15e51k 7341325343810

Moc pěkný článek, za mne karma. Samozřejmě, jde o čas od času diskutované téma, zastánci větrníků vždy až na kost vysmívané. Já sice neznám poměry v Krušných horách a jak se to tam za poslední roky změnilo, ale mohu posloužit zkušeností z Brna. Na konci 80. let byla běžný takový průběh léta, kdy za prázdniny byl třeba 4x až 6x přechod fronty ze západu, vždy trval tak 3 až 5 dnů, s množstvím srážek (pršelo třeba až 36 hodin v kuse). Nyní je letní přechod fronty ze západu skutečně velká výjimka, srážky k nám chodí od Jadranu, většinou je přechod rychlý, srážky jsou intenzivnější, ale trvají třeba 1 či 2 hodiny, jen výjímečně kolem 5 hodin. Tj. zatímco dříve od Jadranu přišly tak 3 nebo 4 velké fronty za rok (a od Atlantiku jich bylo nepočítaně), nyní jsou fronty od Jadranu možná častější než ty přinášené západním prouděním. - - - - K diskusi o vlivu větrníků bych chtěl dodat tolik, že území ČR leží právě na rozhraní atlantského a kontinentálního klimatu. Statisticky vzato, jde o 100% odladěný systém (s ohledem na zeměpisnou šířku a tomu odpovídající intenzitu slunečního záření, morfologii terénu, mořské a vzdušné proudy, vegetační pokryv a s tím související malý vodní oběh atd.), síly vytvářející naše klima jsou takto plně v rovnováze. Pokud by na pobřeží Atlantiku bylo nově vyvrásněno vysoké horstvo, nastavení systému se změní. Podobně, pokryjeme-li povrch atlantského šelfu a přílehlého pobřeží vrtulovými stroji na výrobu energie, vzniká tak překážka pro vzdušné proudění. Ten odběr energie nemusí být velký (z hlediska podílu na celkové energii západního proudění), jde o to, že rovnována systému se pozmění ve prospěch sil tvořících kontinentální klima (zde na jižní Moravě je to ve prospěch sil středomořského-jadranského "dopravníku"). Tedy bude jinak foukat vítr a srážky budou přicházet odjinud a v jíném množství, v jiném rozložení během roku, třeba. Samostatná kapitola pak je změna oslunění krajiny, z důvodu nižší přinášené oblačnosti. Zda je to dobře, to uvidíme.

+2/0
25.12.2019 14:17

M70i18c33h60a47l 81Z64á34k25o59u18c41k68ý 2354624301231

Dle mého názoru je to o energii. Tedy, jestliže mají elektrárny výkon 60GW při účinnosti 60%, museli jsme z energie proudění odebrat dejme tomu 100GW. Argument, že jsou za sebou větrníky 200m neprojde, protože je ještě dost energie na urychleni, ale už nemusí být dost o 1000km dale. Remízky a stromy nepochodi, protože tím pouze usměrňují proudění, nikoliv že bych odebiral energii. Jistě že trochu energie ubere, leč to jsou ztráty dané proudenim a domnívám se, že u země je turbulentní,nikoliv laminarni.laminarni až ve vyssich vrstvách na turbulentnim. Aspoň tak je to s vodou a koryty rek. Je možné že u proudění vzduchu je jinak, nějaký hydrometeorolog by mohl upřesnit. A zásadní otázka je, jakou velkou energii má v tomto případě západní proudění. Pokud je to řádově tisíckrát více než zmíněných 100GW, asi nehraje roli. Pokud to budou řádově desítky, již to roli hrát může. A ted, dokážeme to spočíst? A další otázka, zda třeba posunem laminárního prodeji do větších výšek (díky vetrnikum) opět neovlivňuje celkovou energii proudění.

+2/0
25.12.2019 0:57

M27i94c23h57a21l 76Z33á54k52o60u33c11k91ý 2634644261611

A ještě, na chlazení 2 temelínských bloku je treba hodně vody (cca 2GW el, 6GW tepelných) teplota v okolí se uvažuje, ze stoupne o cca 1C°. Na další dva uz bude problem s vodou, kde ji brát. A to jsme u 4GW elektrickych po dostavbě (dle typu) a cca 12 GW tepelných. Tady je to 8x tolik. Ta energie se někde "vzít", tedy odebrat musí. Ten zásah nebude dle mého malý a nebude lokalni.

+2/0
25.12.2019 1:06

S15t56a65n91i62s76l10a91v 36J88e70l66e32n 8492465416

Temelín potřebuje cca 1,5 kubíku za sekundu na reaktor. Z toho půl kubíku vrátí do řeky.

Vltava má v těch místech průměrný průtok kolem 20 m3/s. Minimální průtok zajišťuje Lipno s dostatkem vody na několik měsíců.

0/0
26.12.2019 14:54

P28e14t89r 23K73e59i41s98l15e94r 6311412332334

Před nějakou dobou jsem viděl dokument pojednávající o tom, jak globální oteplování a tání ledovců může změnit směr toku Golfského proudu a tudíž z tohoto důvodu dojde k celkovému ochlazení Evropy... po přečtení Vašeho blogu jsem prozřel - žádné oteplování a tání ledovců, to působení lodních šroubů nespočtu lodí brázdících Atlantik za to může... A když k tomu připočtu vliv plachetnic, jak mistrně podotkl pan Řezník o něco níže, na vzdušné proudění, tak spějeme ke katastrofě...

A teď vážně... největším problémem větrných elektráren vidím v tom, kolik místa budou muset zabrat, aby nahradily např. jednu elektrárnu, ale že by zpomalovaly vzdušné proudění? To snad ne...

+3/−1
24.12.2019 21:14

S94t53a25n16i29s16l64a30v 64J27e23l65e84n 8862615866

Na tom, že větrné elektrárny zpomalují pohyb vzdušné masy, je založen princip jejich fungování.

Otázkou je, nakolik je to zpomalení významné v poměru k ostatním vlivům, ovlivňujícím počasí.

Co se týče místa: K nahrazení instalovaného výkonu Temelína je třeba 1000 vrtulí o průměru 110 m.

K nahrazení roční produkce (za předpokladu hypotetické možnosti neomezené akumulace pro zajištění rovnoměrných dodávek) by takových vrtulí bylo potřeba odhadem asi 3-4 tisíce.

+6/0
24.12.2019 22:24

J29i20ř85í 69Ř72e59z73n12í87k 4552242653865

I kdyby instalace jedné větrné elektrárny stála 10 miliónu korun, tak se mi to jeví efektivnější než stavět další Temelín.

Zvláště ̈pak když si může každý s vlastním domkem a zahradou pořídit vlastní větrnou elektrárnu za 50 000 korun.

0/−2
25.12.2019 9:47

M66i55c67h67a13l 92Z27á51k25o29u40c75k97ý 2494714101181

Není to efektivnější a nikdy nebude. Naopak, je to daleko méně ekologické. Nemůžete počítat s tím, že stále fouká. Musí být diverzifikace. Zálohy, přenosová soustava má také své limity. Takže, abyste postavil STABILNI zdroj o výkonu Temelína, musíte prostavet, probetonovat, proocelarit asi 20x více, než při stavbě JE. A to se stále nebavíme o přenosové soustavě, která opět dimenzionalne musí být jinde. A ta výroba, výstavba, údržba má s ekologii pramálo společného. Také životnost, o obrovské ploše ani nemluvě. Ne, neexistuje obnovitelný zdroj, nic se nedá na 100% recyklovat, nic nemá nekonečnou životnost, vše se musí občas udrzovat, perpetuum mobile stále nikdo nevynalezl a stále platí zakon zachování energie a další fyzikální zákony. Jen ať si každý s vlastním domkem postaví vlastní větrnou elektrárnu, ale nikdo nenutí tuto antiekologii mně. Jediné co je na rodinný dům rozumné, jsou solární panely a panely na ohřev vody. S tím, že energii někde rozumne uchovávám. Tedy v nádobě na TV a setrvačníku.

+3/0
25.12.2019 10:19

M73i53c46h27a74l 20Z55á63k59o44u78c22k28ý 2734904971431

A u těch solaru, tam je to s velkým otazníkem. Protože potřeba energie na výrobu a recyklaci panelu je stále tak velka,že přínos stále není extra velký.

+2/0
25.12.2019 10:22
Foto

V96l71a55d96i80m93í44r 45Š14ť89a55s92t74n20ý 1111126795803

To byste musel ale pořádně přitlačit. Jeden větrák o výkonu 2MW stojí sám o sobě okolo 100 milionů korun, další řachou je budování sítí a trafostanic spojených se spoustou zemních prací, takže si můžete k té stovce přidat ještě dalších padesát. A když si pak konečně uvědomíte, že to dává elektřinu jen někdy, tak je taková investice docela na houby. Proč myslíte, že se to dodnes ve světě dotuje a proč u nás sílí tlak na to, aby se dotace vrátily?

+1/0
25.12.2019 11:16

J70i28ř68í 91Ř44e22z14n52í57k 4472382963555

Z učebnice hospodářských dějin se dozvíte, že belgický stát financoval v 19 ocelářství a předtím francouzský stát manufaktury. Z toho co následovalo, nelze vyvodit, že by existence dotací bylo něčím, co by automaticky bylo špatným rozhodnutím.

Dobře 200 000 000 x 4 000 = 800 000 000 000, tedy 800 miliard, částka, kterou ročně vynakládáme na důchodce a nebo teď spočítaná výše žádoucích investic.

Polehčující okolností je, že danou částku na rozdíl od toho Temelína bychom vynakládali postupně, z každého instalovaného výkonu by už šly tržby, takže by se rozvoj sítě těch větrníků samofinancoval. Výkon nového Temelína bude k dispozici až za těch 20-30 let.

Jezdil jsem teď autem do Moravského Berouna dvakrát týdně po dobu tak pěti týdnů. Ani jednou se vrtule těch větrníků nezastavily.

0/−1
25.12.2019 15:33

M48i77c64h51a10l 53Z20á91k59o12u81c69k29ý 2984704841341

Existence dotací je samořejmě špatné rozhodnutí vždy. Pokud tvořím statky a produkt v konkurenčním prostředí, musí ekonomika hrát zasadní roli a to v celém cyklu existence produktu. To že se to špatné rozhodnutí projeví až později, je věc druhá, ale vždy se projeví. Protože vše umělé a uměle vytvořené se časem vrátí, není přijmuté (na to už přisli i komouši). Zkuste si prosím přečíst něco o ekologii větrníků, i já se snažil něco málo napsat.

Nejdřív bylo pomatení atomem, kdy se rizika nepřipouštěla, dnes pomatení FV a větrníky, bez jakéhokoliv technického pohledu. To úmyslné tajení negativ ekopomatenců už začíná bý trochu nevtipné. Spočtěte si energii vloženou vs energie vyprodukovaná, včetně nákladů na údržbu, palivo, recyklaci. Vše má svá negativa, u JE jsou dnes celkem dobře popsána i pro laika a je to dobře. Protože se s těmi rizika dá pracovat. U FV a větrníků se nějak vše tají, přesně jako v šedesátých letech u atomu, to se také uvažovalo, že auta budou poháněna malýmy jarednými reaktory. v USA navrhly i tank: https://www.securitymagazin.cz/historie/americky-tank-s-jadernym-pohonem-chrysler-tv8-1404053428.html

U větrníku a FV těch negativ je, jako počet spotřebovaného betonu, oceli, zabraná plocha, údržba (mytí, odmrazování) také nění zrovna EKO, samotná údržba (počet člověkohodin na vyrobenou kW) atd. Nestálost, nároky na přenosou soustavu, zálohování...

+2/0
25.12.2019 18:04

S76t20a48n91i30s78l73a14v 37J43e92l38e45n 8952165176

Přitěžující okolností ale zase je, že ta energie by byla k dispozici, když dá počasí, ale nikoliv když ta energie bude potřeba.

4000 vrtulí by bylo schopno samo o sobě zásobovat elektřinou celou ČR v době sedla spotřeby, když zároveň bude foukat vítr kolem 50 km/h.

4000 vrtulí nedá nic, když bude bezvětří. Bez ohledu na to, jak moc o tu elektřinu budeme stát.

Průměrné využití výkonu větrných elektráren u nás je někde kolem 20% s výkyvy od nuly po instalovaný výkon.

+2/0
25.12.2019 18:12

M44i16c24h20a67l 11Z57á68k87o20u25c85k31ý 2244224421671

A na těch 4000 vrtulí musíte mít zálohu:-) Uhlí, jádro, plyn, přečerpávací el.? Co naběhne rychle? Jádro vyloučíme, takže zbývá uhlí a plyn a přečerpávací. Plyn, z Ruska? Uhlí? Kde přečerpávačky, zase ukopememe kus kopce? Jo to je ekologie:-)

+2/0
25.12.2019 18:15

J33i69ř27í 57Ř63e28z97n89í47k 4722202273635

Z hlediska dnešních znalostí to vypadá, že nemůžeme se spolehnout na jeden zdroj. Vážně ale tu momentálně chybějící energii nebudeme moci dovézt? I kdybych připustil nad celou republikou bezvětrno, ale nad celou Evropou a Asií?

0/−1
25.12.2019 18:51

M23i16c74h62a84l 92Z55á74k65o75u62c79k13ý 2194624861811

Být zavislý na někom? Jo, to je rozumné:-) Kam ty větrníky postavíte? Chcete u nich bydlet?

+1/0
25.12.2019 19:07

J22i30ř59í 70Ř22e35z87n58í79k 4862262293305

Ad současně příspěvek pana Jelena. Německo má dvojnásobnou hustotu obyvatelstva než my.

0/0
26.12.2019 12:14

S38t46a50n34i96s19l21a68v 39J29e85l92e66n 8932645776

Zkušenost z německa (které je celkem velké) ukazuje, že i nad takhle velkými celky bývá téměř kompletní bezvětří. Výkon jejich větrných parků "cvičí" o desítky procent. Příklad: 25.11. letošního roku dodávaly všechny německé větrníky během dne dohromady 2-3 GW. To je zhruba výkon 1-1,5 Temelína - v německých rozměrech téměř zanedbatelné. O tři dny později už to bylo kolem 35 GW - tedy 17-18 Temelínů. To už je možná i někde kolem poloviny německé spotřeby.

Instalovaný výkon větrných parků v Německu je necelých 60GW.

.

Dovoz energie znamená hodně posílit vedení. Běžné vysokonapěťové vedení Přenese zhruba 1GW. (možná je to už víc, kdyžtak někdo upřesněte) Kolik takových vedení a odkud byste vedl?

+2/0
25.12.2019 19:23

J60i19ř44í 13Ř64e59z89n67í92k 4102792853135

Nicméně zkušenosti s provozováním přeshraničních energetických soustav jsou již dávná socialistická historie. A mezi námi a Evropou existuje masivní přenosy elektrické energie.

Technicky by možná nebylo od věcí přeměnit celou vltavskou kaskádu na přečerpávací elektrárny.

Ty výkyvy jsou samozřejmě neskutečně velké. A ztráty v přenosové soustavě nejsou asi dodnes zvládnutelné.

A jak se s těmi výkyvy Německo vyrovnalo? Já jenom četl, že jsme museli na hranicích postavit obrovské transformátory.

0/0
26.12.2019 12:26

Č15e39s54t45m46í25r 39P77o21š52t75o23l82k11a 2722766553414

Fyzika je fajn, ale v tomto případě pomůžeme i geometrie. Stačí vypočítat obsah kruhu opsaného velikostí rotoru, pronásobit počtem elektráren a pak porovnat plochou v dané oblasti, kde stojí elektrárny. Dostanete zcela zanedbatelné číslo. Zbrždění proudícího vzduchu je nezměřitelné a vzduch tak jako tak doproudí tam, kam má.

+1/−1
24.12.2019 16:27

S26t64a77n56i81s41l96a39v 34J64e34l23e56n 8472315566

Zbrzdění by naopak mělo být měřitelné.

Větrná turbína má teoretickou nejvyšší dosažitelnou účinnost necelých 60%, což znamená pokles rychlosti větru za tou turbínou přibližně o třetinu.

Ve skutečnosti bude nejspíš účinnost menší z zbrzdění také, ale minimálně o 10% se rychlost větru za vrtulí sníží.

Turbín je v Německu něco přes 30 000 a průměrný výkon kolem 2 MW.

116 metrů vrtule by měla dávat 2-2,7 MW).

+2/0
24.12.2019 17:38

L48a48d81i96s90l36a51v 76J87í93l25e54k 9472629322841

Jsem starší ročník, mládí jsem prožil na Českomoravské vysočině. Tenkrát tam byly tisíce a tisíce kilometrů mezí a na nich kře a stromy. Pak přišla kolektivizace zemědělství a scelování pozemků. Všechny keře a stromy a remízky byly vysekány. Odhaduji, že plocha těchto přirozených "zbržďovačů" větru byla o několik řádů větší než plocha větrných elektráren. Nevím, zda to vedlo ke zrychlení větrů či zda to mělo vliv na počasí, fakt je, že pak přišla etapa: Vysazujme větrolamy. Ta rychle skončila, nicméně nejaký kilometr větrolamů byl vysázen. Určitě je jejich brzdící plocha větší než plocha vrtulí větrných elektráren. Nikdy jsem však neslyšel, zda mají či nemají význam. Osobně se domnívám, že jejich vliv je pod hranicí měřitelnosti.

+1/0
24.12.2019 16:14
Foto

I36v58a37n 79V68e68s56e46l24ý 4236518574587

Tak já bych nesrovnával překážky proudění vzduchu v přízemní vrstvě ( řekněme do dvaceti, pětadvaceti metrů) s prouděním ve výškách rotorů větrných elektráren.

Když jsem brzy odpoledne měl chvilku času tak jsem gůglil a našel víc názorů. Je jasné, že se tím lidé zabývají, bohužel asi, můj názor, nemají s čím srovnávat (s daty před elektrárnami). Srovnávat mohou projevy počasí, ta data mají, ale zda jsou to změny vlivem vrtulí ne.

+5/0
24.12.2019 17:23

J87i26r39i 33T84i83c42h46y 2806889892237

A co tisice mrtvych (stehovavych) ptaku?

+2/−1
24.12.2019 15:21

Žebříčky

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz