Od čeho máme superpočítače v Ostravě. Vložte tam data z Evropy, správně jej naprogramujte a výsledek uvidíte. Diskuzi můžete probírat v hospodě. Věřím, že grant by se našel na podobné studium.

Jakýpak asi měli vliv plachetnice ve svojí éře na proudění větru?

zkuste vypočítat co by se dělo, kdyby se ze všech plachet v 17 století sešila jedna velká a ta se postavila na obrovský stožár. Nad Indií by se rozklenulo úplné závětří. Žádný monzunový větříček přinášející vláhu.

Přátelé, děkuji vám za bohatou účast i podnětné příspěvky. Váš zájem mě ve vánočním čase na nevánočním tématu mile překvapil. Pěkné a příjemně prožité svátky všem.

Se stejnou logikou bychom měli předpokládat, že fotovoltaické elektrárny zabraňují ohřívání zemského povrchu, protože část sluneční energii, která na ně dopadá, převádějí na elektrický proud. Mělo by se tedy ochlazovat a kupodivu se tak neděje. Pokud jde o ty větrné elektrárny, domnívám se, že jde o jejich zanedbatelný vliv na celkové proudění vzduchu na Zemi. To hlavní se podle mne odehrává v mnohem větších výškách, než kam sahají stožáry a hlavně - nad vodní plochou světových oceánů.

Zkusíme to jinak. Protože jsou fotovolatilické elektrárny, tedy jejich plochy co nejtmavší, tak naopak co nejvíce paprsků pohltí. A všechnu energii, kterou vyrobí, stejně změníme na teplo. Takže, kdyby místo FE byly bílé plochy, paprsky se odrazí zpět (něco zachytí atmosféra). Takto se neodráží skoro nic, tedy FV ve výsedku přispívají ke globálnímu oteplení. Tmavou plochou a výrobou elektřiny - tu měníme na teplo. Celkové proudění vzduchu je dáno nějakou silou pana Coriolisova, nestejným ohříváním povrchu a tak dále. Pokud si myslíte, že v této rovnici hraje 100GW málo, musíte spočíst energii západního proudění. A dosadit do celkové rovnice energetické bilance. Zbytek jsou jen dohady.

Zastaví větrné elektrárny zemskou rotaci?

Rotaci ne, ale co určitě zastaví ("odstaví"), tak to jsou naše jaderné elektrárny. A uhelné samozřejmě právě tak. Babiš jim to 12. prosince podepsal a už to může začít.

Moc pěkný článek, za mne karma. Samozřejmě, jde o čas od času diskutované téma, zastánci větrníků vždy až na kost vysmívané. Já sice neznám poměry v Krušných horách a jak se to tam za poslední roky změnilo, ale mohu posloužit zkušeností z Brna. Na konci 80. let byla běžný takový průběh léta, kdy za prázdniny byl třeba 4x až 6x přechod fronty ze západu, vždy trval tak 3 až 5 dnů, s množstvím srážek (pršelo třeba až 36 hodin v kuse). Nyní je letní přechod fronty ze západu skutečně velká výjimka, srážky k nám chodí od Jadranu, většinou je přechod rychlý, srážky jsou intenzivnější, ale trvají třeba 1 či 2 hodiny, jen výjímečně kolem 5 hodin. Tj. zatímco dříve od Jadranu přišly tak 3 nebo 4 velké fronty za rok (a od Atlantiku jich bylo nepočítaně), nyní jsou fronty od Jadranu možná častější než ty přinášené západním prouděním. - - - - K diskusi o vlivu větrníků bych chtěl dodat tolik, že území ČR leží právě na rozhraní atlantského a kontinentálního klimatu. Statisticky vzato, jde o 100% odladěný systém (s ohledem na zeměpisnou šířku a tomu odpovídající intenzitu slunečního záření, morfologii terénu, mořské a vzdušné proudy, vegetační pokryv a s tím související malý vodní oběh atd.), síly vytvářející naše klima jsou takto plně v rovnováze. Pokud by na pobřeží Atlantiku bylo nově vyvrásněno vysoké horstvo, nastavení systému se změní. Podobně, pokryjeme-li povrch atlantského šelfu a přílehlého pobřeží vrtulovými stroji na výrobu energie, vzniká tak překážka pro vzdušné proudění. Ten odběr energie nemusí být velký (z hlediska podílu na celkové energii západního proudění), jde o to, že rovnována systému se pozmění ve prospěch sil tvořících kontinentální klima (zde na jižní Moravě je to ve prospěch sil středomořského-jadranského "dopravníku"). Tedy bude jinak foukat vítr a srážky budou přicházet odjinud a v jíném množství, v jiném rozložení během roku, třeba. Samostatná kapitola pak je změna oslunění krajiny, z důvodu nižší přinášené oblačnosti. Zda je to dobře, to uvidíme.

Dle mého názoru je to o energii. Tedy, jestliže mají elektrárny výkon 60GW při účinnosti 60%, museli jsme z energie proudění odebrat dejme tomu 100GW. Argument, že jsou za sebou větrníky 200m neprojde, protože je ještě dost energie na urychleni, ale už nemusí být dost o 1000km dale. Remízky a stromy nepochodi, protože tím pouze usměrňují proudění, nikoliv že bych odebiral energii. Jistě že trochu energie ubere, leč to jsou ztráty dané proudenim a domnívám se, že u země je turbulentní,nikoliv laminarni.laminarni až ve vyssich vrstvách na turbulentnim. Aspoň tak je to s vodou a koryty rek. Je možné že u proudění vzduchu je jinak, nějaký hydrometeorolog by mohl upřesnit. A zásadní otázka je, jakou velkou energii má v tomto případě západní proudění. Pokud je to řádově tisíckrát více než zmíněných 100GW, asi nehraje roli. Pokud to budou řádově desítky, již to roli hrát může. A ted, dokážeme to spočíst? A další otázka, zda třeba posunem laminárního prodeji do větších výšek (díky vetrnikum) opět neovlivňuje celkovou energii proudění.

A ještě, na chlazení 2 temelínských bloku je treba hodně vody (cca 2GW el, 6GW tepelných) teplota v okolí se uvažuje, ze stoupne o cca 1C°. Na další dva uz bude problem s vodou, kde ji brát. A to jsme u 4GW elektrickych po dostavbě (dle typu) a cca 12 GW tepelných. Tady je to 8x tolik. Ta energie se někde "vzít", tedy odebrat musí. Ten zásah nebude dle mého malý a nebude lokalni.

Před nějakou dobou jsem viděl dokument pojednávající o tom, jak globální oteplování a tání ledovců může změnit směr toku Golfského proudu a tudíž z tohoto důvodu dojde k celkovému ochlazení Evropy... po přečtení Vašeho blogu jsem prozřel - žádné oteplování a tání ledovců, to působení lodních šroubů nespočtu lodí brázdících Atlantik za to může... A když k tomu připočtu vliv plachetnic, jak mistrně podotkl pan Řezník o něco níže, na vzdušné proudění, tak spějeme ke katastrofě...

A teď vážně... největším problémem větrných elektráren vidím v tom, kolik místa budou muset zabrat, aby nahradily např. jednu elektrárnu, ale že by zpomalovaly vzdušné proudění? To snad ne...

Na tom, že větrné elektrárny zpomalují pohyb vzdušné masy, je založen princip jejich fungování.

Otázkou je, nakolik je to zpomalení významné v poměru k ostatním vlivům, ovlivňujícím počasí.

Co se týče místa: K nahrazení instalovaného výkonu Temelína je třeba 1000 vrtulí o průměru 110 m.

K nahrazení roční produkce (za předpokladu hypotetické možnosti neomezené akumulace pro zajištění rovnoměrných dodávek) by takových vrtulí bylo potřeba odhadem asi 3-4 tisíce.

Fyzika je fajn, ale v tomto případě pomůžeme i geometrie. Stačí vypočítat obsah kruhu opsaného velikostí rotoru, pronásobit počtem elektráren a pak porovnat plochou v dané oblasti, kde stojí elektrárny. Dostanete zcela zanedbatelné číslo. Zbrždění proudícího vzduchu je nezměřitelné a vzduch tak jako tak doproudí tam, kam má.

Zbrzdění by naopak mělo být měřitelné.

Větrná turbína má teoretickou nejvyšší dosažitelnou účinnost necelých 60%, což znamená pokles rychlosti větru za tou turbínou přibližně o třetinu.

Ve skutečnosti bude nejspíš účinnost menší z zbrzdění také, ale minimálně o 10% se rychlost větru za vrtulí sníží.

Turbín je v Německu něco přes 30 000 a průměrný výkon kolem 2 MW.

116 metrů vrtule by měla dávat 2-2,7 MW).

Jsem starší ročník, mládí jsem prožil na Českomoravské vysočině. Tenkrát tam byly tisíce a tisíce kilometrů mezí a na nich kře a stromy. Pak přišla kolektivizace zemědělství a scelování pozemků. Všechny keře a stromy a remízky byly vysekány. Odhaduji, že plocha těchto přirozených "zbržďovačů" větru byla o několik řádů větší než plocha větrných elektráren. Nevím, zda to vedlo ke zrychlení větrů či zda to mělo vliv na počasí, fakt je, že pak přišla etapa: Vysazujme větrolamy. Ta rychle skončila, nicméně nejaký kilometr větrolamů byl vysázen. Určitě je jejich brzdící plocha větší než plocha vrtulí větrných elektráren. Nikdy jsem však neslyšel, zda mají či nemají význam. Osobně se domnívám, že jejich vliv je pod hranicí měřitelnosti.

Tak já bych nesrovnával překážky proudění vzduchu v přízemní vrstvě ( řekněme do dvaceti, pětadvaceti metrů) s prouděním ve výškách rotorů větrných elektráren.

Když jsem brzy odpoledne měl chvilku času tak jsem gůglil a našel víc názorů. Je jasné, že se tím lidé zabývají, bohužel asi, můj názor, nemají s čím srovnávat (s daty před elektrárnami). Srovnávat mohou projevy počasí, ta data mají, ale zda jsou to změny vlivem vrtulí ne.