...myslím že je to spíše o zvyku.....vedle nás jsou vesničky Hrušov a Strašnov.....chodíme NA Hrušov...oni také bydlí NA Strašnově......nevidím vtom nic divného.....

Ono se to i v Praze dá vysledovat. Bydlíme na Vinohradech, na Žižkově, na Smíchově atd, ale ve Vršovicích, v Letňanech, na Proseku, v Radlcích, na Malé straně, na Starém Městě, v Nudlích, v Michli, na Spořilově, v Karlíně atd. Ještě dlouho by se dalo pokračovat.

Jsem rořník 1939, od malička si pamatuji, že se v němčině říkalo a říká: ich geh auf (na) Falkenau, Karlsbad atd. A ne: nach Falkenau, Karlsbad atd. Babo raď!

Já bych šel na to selským rozumem. Jaký je význam slova kladno? Myslím to jako obesné slov, nikoliv jako název, proto malé písmeno. Je to místo, zpravidla u cesty či na kraji lesa, kam se ukládají klády. A dělníci říkají nebo říkali "dáme to na kladno" či "půjdeme na kladno" Stejně jako "na paseku" či "na louku."

To je ovšem výklad nevzdělance. Ale třebas někdo vdělanější přijde se sofistikovanějším zdůvodněním.

...obecné slovo..., omlouvám se.

Moje matka byla rozená kladeňačka a vždy říkala, že jede "na Kladno". A Mělničané, také říkají "na Mělník". Jenže zde je to vysvětlováno tám, že město Mělník je na kopci. To je jako "na Karlštejn, na Kokořín, na Křivoklát", zase "do Veltrus, do Nelahozevse, do Zákup"...... Asi je tu skutečně tím kopcem..... Jenže u toho Kladna.......nevím.

Já to samozřejmě přesně nevím, ale pořád existují lokality jako "Na bařinách" "na salašoch", "Na kladně". No a v rámci setrvačnosti ty jména zůstanou, i když tam postupně vyrostou města Bařiny, Salaše či Kladno

No a k tomu Kladnu. Asi to byl kdysi je takový "lont" tak se začalo říkat "na Kladno" na rozdil "do Prahy". Já třeba ty historické místní názvy neznám, takže by mě nanapadlo říkat "na Kladno", já prostě jedu DO KLADNA.

ano, nějakou takovou příčinu to asi má

U zemí je to totéž:

jedeme na : Moravu, Slovensko, Ukrajinu...

jedeme do: Čech, Slovinska, Polska, Maďarska, Ruska

Řekl bych, že je to historický náhled, že "do" se pojí s něčím definovaným, přesným, ohraničeným - do ohrady

kdežto "na" je nějaké neurčité území - na louku

to srovnání se zeměmi je zajímavé, to mě nenapadlo, nějaká historická vazba tam bude, jak dedukujete, jezdíme do nějakého ohraničeného místa, tak bych ale chápal každé město, Kladno má asi nějaký historický extrabuřt. "Na" neohraničené území, což by historicky mohlo platit i pro tu Letnou, v dobách, kdy ještě nebyla součástí Prahy. Nějakou takovou příčinu to asi má.

takových anomálií bude víc, třeba ˇˇCáslav, Břeclav....vlak jede do ˇˇCáslavi, ale do Břeclavě...proč, to Vám ale fakt nezdůvodním

ps. říká se třeba také "na Praze 4..."